Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?
EUROSOLAR.CZ – národní sekce evropské asociace pro obnovitelnou energii
U půjčovny 8/1353, 110 00 Praha 1,www.eurosolar.cz, milan.smrz@eurosolar.cz
Obecní úřad Líšťany
U Svatého Jána 100
Líšťany, 440 01 Louny
OTEVŘENÝ DOPIS OBČANŮM LÍŠŤAN
Vážení občané obce Líšťany,
píši vám v návaznosti na právě proběhlé referendum, v němž jste odmítli výstavbu větrných elektráren na svém katastru. Je to vaše nezadatelné právo, které jste využili, jak doufám, podle svého nejlepšího přesvědčení. Nevím, jaké pohnutky vás vedly k vašemu rozhodnutí. Dovolte mi nicméně, abych uvedl některé skutečnosti ohledně větrné energie, především abych se pokusil vyvrátit některé možné námitky proti tomuto způsobu výroby elektřiny.
Větrná energie je jedním z nejefektivnějších způsobu výroby elektřiny, které naše civilizace v tuto chvíli zná. Na rozdíl od všech současných zdrojů výroby elektřiny se energie potřebná na výstavbu a provoz větrných elektráren, včetně likvidace, nejrychleji vrátí vlastní výrobou elektřiny. Tato veličina se nazývá energetická návratnost a u větrných elektráren se pohybuje v rozmezí několika měsíců, pravidelně od půl do tří čtvrtě roku. Tak rychlou energetickou návratnost nemá žádný jiný zdroj elektřiny. Větrná energie má současně nejnižší emise skleníkových plynů vztažené na celý cyklus.
Dalším mimořádně pozitivním parametrem větrné výroby elektřiny je rychlost, s níž lze elektrárnu vybudovat a připojit k síti. Tato doba je zásadně kratší než u jakéhokoliv jiného energetického zdroje s výjimkou fotovoltaiky.
Namítá se, co s dosloužilou elektrárnou a často se uvádí, že obrovské listy větrné elektrárny nelze recyklovat, a proto se musí skládkovat jako odpad. Je pravdou že to byl užívaný postup, v ale současnosti existuje několik způsobů, jak staré listy elektráren ekologicky využít anebo jejich materiál přímo recyklovat. Bylo navrženo a již se provádí spalování rozdrcených starých listů větrných elektráren v cementářských pecích(1), kdy lze jednotlivé komponenty využít jednak jako palivo nahrazující fosilní vstup, jednak jako vsázkový materiál, počítaje v to skleněná vlákna v kompozitní pryskyřici anebo oxid vápenatý používaný jako plnivo. Jiným způsobem je dekompozice pryskyřice a její opětovné využití(2).Ve výzkumu jsou také listy větrných elektráren vytvořené z cukrů odpadní biomasy, která může být po skončení životnosti biologickým způsobem recyklována(3). Současná životnost lopatek větrných elektráren je asi 20 let, není tedy pravdou, že se musí každých několik let měnit.
Další častou námitkou proti větrné energii je střet s avifaunou. Na toto téma bylo realizováno několik dlouhodobých studií a sledování z nichž jasně vyplynulo, že ptáci se dovedou velmi efektivně vyhýbat rotujícím lopatkám. Švédská energetická firma Vattenfall vedla dvouletý výzkum kamerami a radary v Severním moři a během této doby nezaregistrovala žádný střet ptáka s rotujícím listem větrné elektrárny(4). Obdobné výsledky přináší statistická studie vermontské univerzity, která zjistila, že sice existuje určitý počet ptáků zabitých větrnou elektrárnou na pevnině, ale počet těchto obětí dosahuje méně než 1 % z obětí zapříčiněných zdivočelými kočkami nebo skleněnými fasádami vysokých domů, a to i v modelovém případě úplného k zásobování Spojených států pouze větrnou energii(5)(6).
Někdy se rovněž hovoří o vlivu infrazvuku. Tímto tématem se nedávno zabývala dvakrát slepá studie vlivu infrazvuku na spánek a chování obyvatel a v této studii nebyl žádný efekt potvrzen(7).
Větrná energie je čistým zdrojem elektřiny a je nezbytným doplňkem fotovoltaiky. Slunce, jak dobře víme, svítí především v letních měsících, zatímco charakteristika výkonu větru je právě opačná a nejvíce fouká v zimě a v přechodných obdobích.
Rovněž potřeba plochy nutná pro větrné elektrárny vztaženo na výkon je jedna z nejmenších. Bylo vypočteno že pro úplné zásobování světa větrnou energií spolu s fotovoltaikou by byly potřeba malé jednotky procent zemského povrchu, tedy méně, než je potřeba pro fosilní doly a celý zpracovatelský průmysl fosilní a jaderné energie. K tomu je třeba dodat, že 98 % plochy větrného parku zůstává k dispozici pro zemědělské účely(8).
Určitou váhu samozřejmě má i estetické působení v krajině. Je třeba přihlédnout k tomu, že se jedná o nový prvek v krajině, což může vyvolat primární nevůli, a v tomto ohledu je třeba porovnat vizuální působení větrných elektráren s ostatními atributy moderní civilizace.
Pakliže chceme účinně bojovat proti klimatické změně musíme se spolehnout na rychle stavěné decentrální obnovitelné zdroje, a nikoliv na jaderné elektrárny jejichž cena a doba výstavby je pravidelně vyšší a delší, než byly původní předpoklady.
Milan Smrž, předseda národní sekce a viceprezident evropské asociace EUROSOLAR
