Kompostujete? Je ale kompostování – jedna z ikon ekologického chování - vůbec ekologické? Ve světle nových výzkumů není, protože dochází k emisím obrovského množství mnohem účinnějších skleníkových plynů.
Nová hodnocení klimatického vlivu metanu, o nichž jsem psal v tomto blogu, je třeba rovněž vztáhnout na kompostování, jež se ale v očích veřejnosti i odborníků těší stále velikému zájmu. Kompostujeme na zahrádkách, balkonech a veliké kompostárny jsou chloubou měst. Nově bylo ale zjištěno, že při kompostování vzniká nečekané množství metanu a rajského plynu, významných skleníkových plynů.
Ve studii dánské technické univerzity byly zkoumány emise skleníkových plynů jako potenciální nevýhody u domácích kompostérů na zpracování domácího organického odpadu. Průměrný vstup odpadu varioval okolo tří kil za týden a teplota byla jen málo zvýšená, do deseti stupňů nad teplotu okolí. Množství emisí metanu CH4 a oxidu dusného N2O se pohybovalo mezi 0.4-4.2 kg CH4 na tunu mokrého odpadu a 0.30-0.55 kg N2O na tunu mokrého odpadu, v závislosti na frekvenci míchání. Při posouzení původních emisních faktorů CH4 a N2O byla emisní zátěž 100-239 kg CO2 ekv. na tunu mokrého substrátu. Při použití nové dvacetileté hodnoty pro metan bylo zjištěno rozmezí 127 - 531 kg CO2ekv. na tunu mokrého substrátu. Vyšší frekvence míchání vedla k vyšším emisím skleníkových plynů. Bylo zjištěno, že emise skleníkových plynů z domácích kompostérů jsou ve stejném řádu jako z centrálních kompostáren.
Rovněž během kompostování hnoje snižují emise skleníkových plynů agronomickou hodnotu hotového kompostu a přispívají ke skleníkovému efektu. To je závěr studie, která porovnávala emise skleníkových plynů při různých metodách kompostování. Hovězí hnůj byl kompostován dvěma způsoby: pasivním, bez obracení a aktivním, kdy byl šestkrát otočen. Rovněž se započítala spotřeba pohonných hmot na otáčení a aeraci. Po přepočtu s novými koeficienty skleníkového působení CH4 resp. N2O se dochází k ekvivalentní hodnotě 649,7 resp. 927,9 kg CO2-C na tunu hnoje. Provzdušňování zvyšuje množství oxidu dusného, a v menší míře i množství metanu.
Experimenty organizované univerzitou v Bonnu vedly rovněž v případě kompostování směsného bioodpadu na volném prostranství k vysokým emisí, vztaženým na tunu vstupního materiálu. Jednalo se o ekvivalentních 118 kg CO2. Při použití nových údajů by hodnota klimatického působení měla být na tunu sušiny 366,1 kg ekvivalentu CO2.
Z kapalného kvašení, uzavřených kvasných nádrží a blokových výtopen poskytoval bioodpad na tunu sušiny emise vedoucí k emisnímu faktoru 50 až 457 kg ekvivalentního CO2, přičemž při použití nových konstant by se jednalo o 106 až 1429 kg ekvivalentů CO2 na tunu sušiny bioodpadu.
Uvedená množství skleníkových plynů jsou alarmující. Uhlík z organických substrátů ve formě oxidu uhličitého je třeba nazírat jako obnovitelný, neboť vznikl z rostlin, které jej získaly ze vzduchu. Skleníkové působení metanu a oxidu dusného je ale nutno započítávat navíc. Množství studií potvrdilo, že kompostování má mimořádně nepříznivý vliv na klima.
Bioodpady je třeba především zpracovávat na bioplyn. Vznikající metan je v tomto procesu spálen na oxid uhličitý (jež je biogenního původu a nepřináší tudíž žádné zvýšení množství skleníkových plynů) a odpady jsou v celkovém procesu s kogenerací proměněny na elektřinu, teplo a kompost.
Kompostárny, jakkoliv se dnes považují za pozitivum, jsou ve skuitečnosti špatné. Znehodnocují energii, která je v odpadu obsažena a místo využití energetického obsahu metanu jej vypouštějí do vzduchu.
Potěšující ale je, že emise metanu vyvolávají zvyšující se zájem vlád, Komise EU, OSN a IEA (Mezinárodní energetické agentury). Metanové úniky vyžadují vysoké standardy měření, stejně jako transparenci výsledků.
Pakliže Vás téma zajímá téma udržitelnosti, včetně návrhů a modelů možných řešení, můžete mnoho dalších informací nalézt v mé nové knize Energie v přírodě a v nás. Můžete se v ní dočíst o mnoha alternativách; kde hledat poučení i o našich šancích na překonání nacházející mnohovrstvé krize.
