Podle nedávných prohlášení některých tuzemských vinařů to vypadá, že se budeme na tuzemských vínech častěji setkávat se šroubovacími uzávěry místo tradičních korků. Mladá vína pod těmito uzávěry hodlá uvést letos například vinařství Zaječí nebo Chateau Lednice. Stále však platí, že na Moravě se zatím korek o své místo na slunci příliš bát nemusí. Ve světě však už tak pevnou pozici nemá. Skončí všechny vývrtky světa v propadlišti dějin?
Korkový uzávěr je historicky nejúspěšnějším způsobem uzavírání vína ve skleněné nádobě. Používá se od 17. století, kdy bylo potřeba nalézt kvalitní uzávěr pro stále častější převoz vín. Před korkem Francouzi víno uzavírali například pomocí hadrů napuštěných olejem. Neomezené vládnnutí korku, jako nejlepšího uzávěru pro uchování vín, trvalo až do druhé poloviny 20. století.
V roce 1959 se poprvé na scéně objevuje šroubovací uzávěr (tzv. screw cap). V té době nikdo tento způsob uzavírání nebral vážně, používal se zejména k uzavření levných vín. Situace se změnila v 80. letech, kdy byla poprvé popsána vada vína způsobená korkovým uzávěrem. Objevena byla jistým švýcarským badatelem v roce 1981, který postižené víno za 400 dolarů popsal, jako vonící po novinách či starých ponožkách.
Přičichnout k starým ponožkám
Korek obsahuje chemickou sloučeninu 2, 4, 6 trichloroanisol (zkratka TCA), která může v některých případech víno znehodnotit. Víno, které tzv. má korek (nebo korkové víno) potom chutná po zatuchlině nebo starých ponožkách. Množství vín, která se korkem znehodnotí přitom není malé. Různé studie nejčastěji uvádí hodnotu 5 až 7 % lahví, postižených vadou korku. V roce 2005 například časopis Wine Spectator otestoval 2800 vín a zjistil nedostatky u 7 % z nich. Tyto poměrně vysoké hodnoty uváděné v souvislosti s kazovostí korků jsou hlavním důvodem, proč stále více světových výrobců přechází z klasického korkového uzávěru na šroubovací či další alternativní uzávěry (např. syntetický korek, Zork, Vino-Lok). Podíl korkových uzávěrů se tak za posledních 15 let celosvětově snížil z 90 % na méně než 70 %.
Protinožci proti korku
Nejpopulárnější jsou šroubovací uzávěry u Australských vinařů, kde je dnes asi 85 % vín uchováno v lahvích tímto způsobem. V případě vín z Nového Zélandu je to 45 %. Ve Spojených státech amerických rozšíření screw caps dlouho bránila image uzávěrů levných vín. Byla jimi totiž uzavírána nekvalitní vína po skončení časů prohibice. Jako první zde začal tyto uzávěry používat pro prémiová vína vinařský samorost Randall Grahm (viz článek Rhônský ranger). Za účasti Jancis Robinson dokonce na hřbitově v New Yorku uspořádal pohřeb klasickému korkovému uzávěru. Je tedy korkový uzávěr mrtev?
Ačkoliv producentům korkových uzávěrů přibyly nějaké vrásky na čele, určitě se v dohledné době nemusí o budoucnost korku obávat. Zejména v Evropě totiž zatím vína s tímto uzávěrem přesvědčivě dominují a nic nenasvědčuje nějaké překotné změně. Spotřebitelé stále preferují korkový uzávěr, který přece jenom působí více esteticky a vína uzavřená pomocí šroubovacího uzávěru se nemohou zbavit image spíše méně kvalitních produktů. Ani tento uzávěr se navíc nezdá být dokonalým řešením pro uchování vína v lahvi.
Hokusy, pokusy
Již zmíněná britská spisovatelka Jancis Robinson například zmiňuje v souvislosti se šroubovacími uzávěry problém redukce, kdy víno nemůže dýchat a ztrácí tak svůj aromatický charakter. Vedou se také debaty na téma schopnosti šroubovacího uzávěru uzavřít víno na delší dobu. Odpůrci šroubovacích uzávěrů často citují experiment francouzského vinařství Chateau Haut Brion, které v sedmdesátých letech uzavřelo 100 lahví svých vín pod screw caps a sledovalo, jak se vína budou chovat při delší archivaci. Dle výsledků pokusu vinařství označilo šroubovací uzávěry za vhodné pro vína ukládaná maximálně na 10 let do sklepa.
Existuje však i řada porovnání, která vyzněla pro šroubovací uzávěry. Vinařství Felton Road z Nového Zélandu například před pár lety udělalo degustaci červených vín, z nich nejstarší bylo z roku 1983. V rámci ochutnávky přítomní degustátoři vždy ochutnávali stejná vína uzavřená korkovým a šroubovacím uzávěrem. Ta pod screw caps prý vyhrála ve všech případech.
Obě strany, reprezentující výrobce korkových uzávěrů a šroubovacích uzávěrů, se samozřejmě snaží vylepšovat své produkty, aby odstranily sporné vlastnosti vyvolávající kritiku. Výrobci korků tedy tvrdí, že u kvalitních korků se vady vyskytují maximálně v 1 % případů. Producenti šroubovacích uzávěrů zase pod hliníkové víčko umisťují polyethylenovou fólii, která má zajistit stejné „dýchání“ vína jako v případě korkových uzávěrů.
Cena nebo odpovědnost
Těžko predikovat, na kterou misku vah se převáží preference spotřebitelů. Obě strany mají silné argumenty na své straně. Pro šroubovací uzávěry hovoří například nižší cena oproti kvalitním korkovým uzávěrům a především jednoduchost používání. Víno si lze otevřít kdekoliv bez potřeby použít vývrtky či jiného udělátka. Korku zase hrají do noty stále silnější trendy v podpoře ekologicky zodpovědného chování a využívání přírodních materiálů. V této oblasti nemůže s korkem soupeřit screw cap ani tzv. syntetický korek.
A jak bojují sami producenti? Občas jsou jejich snahy přesvědčit milovníky vína úsměvné. Příkladem budiž tyto lehce dementní spoty, které snad ani nelze brát vážně(date a office). Po jejich shlédnutí má člověk chuť just si toho „šroubovacího Australana“ koupit:)
Více o vínech na www.podkorkem.net. Sledujte blog také na Facebooku.
