Sedíte ve vinném baru a přemýšlíte, jestli dnes ohromíte partnerku nějakým tím pozdním sběrem nebo snad dokonce výběrem z hroznů. Obsluha zpozoruje vaši nerozhodnost a přispěchá s dotazem. Nezkusíme třeba VOcéčka? Ne, skutečně vás nevyzívá ke hře s populárními plastovými výlisky, ve tvaru V a O. Pravděpodobně vám doporučuje ochutnat některé z vín s označením VOC Znojmo.
Vína v České republice jsou označována podle tzv. germánského způsobu, který je typický pro severní vinařské oblasti Evropy. Kromě tuzemských vinařů s ním pracují také v Německu, Rakousku nebo Slovensku. Tento systém dělí kvalitu vín dle cukernatosti hroznů, která se měří obsahem cukru v hroznové šťávě v době sklizně. Pro potřeby měření cukernatosti se používá speciální měrná jednotka, jeden stupeň ºNM (normalizovaného moštoměru). Ten představuje jeden kilogram přírodního cukru ve 100 litrech hroznového moštu.
Tuzemská vína se tak dělí podle minimální cukernatosti hroznů (udávanou minimální hodnotou ºNM) na stolní vína, jakostní vína a jakostní vína s přívlastkem. Přívlastková vína rozlišujeme na kabinetní, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové víno, slámové víno a výběr z cibéb. V případě stolních vín dosahuje minimální cukernatost moštu 10 ºNM a v případě výběru z cibéb 32 ºNM. Z toho vyplývá, že kabinetní vína (min. 19° NM) bývají často suchá, zatímco když otevřete slámové či ledové víno (min. 27° NM) můžete očekávat v láhvi tekutinu sladkou jako cecek. Našinec si tento systém označování vín poměrně rychle vryje do hlavy, ale problém mají tuzemští vinaři zejména při exportu vín do zahraničí. Většina zemí používá totiž tzv. románský způsob značení vín pomocí apelačních systémů. Našemu vínu tedy vinařský svět příliš nerozumí.
Jde to i jinak
Logika značení vín románským způsobem vychází z předpokladu, že vína z určité oblasti mají jedinečné a nezaměnitelné charakteristické prvky. Označením vína tímto způsobem tak dopředu získáváte přibližnou představu o tom, jaké víno se ukrývá v láhvi. Na rozdíl od systému přívlastkovým vín tak úplně nekupujete úplného zajíce v pytli. S apelačním systémem značení vín pracují největší vinařské státy jako Francie (označení AOC), Itálie nebo Španělsko.
Pokud si například kupujete francouzské víno s označením Chablis, téměř s jistotou se můžete spolehnout, že kupujete víno z odrůdy Chardonnay. Tradičním charakterem vín z Chablis je nazelenalá barva, vyšší obsah kyselin a minerální či ovocná chuť. Terroir oblasti, kde víno roste, dává vínu specifické vlastnosti. Ačkoliv je germánský způsob stále základem značení tuzemských vín, umožňuje vinařský zákon tuzemským vinařům při splnění konkrétních podmínek označovat vína po vzoru našich jižních sousedů. Na těchto vínech tedy nenajdete označení pozdní sběr nebo výběr z hroznů, ale zkratku VOC - Vína originální certifikace.
Průkopníci ze Znojma
Historicky první apelační systém v České republice se jmenuje VOC Znojmo a letos slaví již třetí rok úspěšného fungování. Co od vína s označením VOC Znojmo čekat? V první řadě jistou garanci kvality a pak také typická aromatická vína z odrůd Sauvignon, Ryzlink rýnský nebo Veltlínské zelené. Odrůdy typické pro znojemskou vinařskou podoblast. Vznik apelačního systému podléhá schválení na Ministerstvu zemědělství, kvalitu jednotlivých vín pak hlídají sami vinaři, kteří jsou ve sdružení VOC spojeni. Vína VOC Znojmo musí splňovat 13 kritérií, aby mohla být tímto „štemplem“ oražena. Smí být vyrobena pouze z uvedených tří odrůd, hrozny se mohou sbírat pouze ručně a výnos nesmí překročit 2,5kg na keř. Vína lze uzavřít pouze korkovým uzávěrem, obsah alkoholu musí být maximálně 13,9 % objemových a hrozny musí pocházet pouze z vybraných a uznaných tratí.
Jsou to sami členové sdružení VOC, kdo dohlíží na dodržování nastavených pravidel. Každý nový člen sdružení se jimi musí beze zbytku řídit. Pokud tak nebude činit, hrozí mu vyloučení ze sdružení. V současnosti je členy sdružení VOC Znojmo 15 vinařských firem (např. Víno HORT, Znovín Znojmo, Lahofer, Eko Hnízdo nebo Josef Kořínek). Tito členové mají každý rok právo nominovat vzorky vín na získání apelačního označení VOC. A skutečně se nejedná pouze o schvalovací formalitu. V letošním roce hodnocením úspěšně prošlo pětadvacet vzorků vín z původně jednatřiceti přihlášených. Tato úspěšná vína tak budou moci nést označení VOC Znojmo 2010.
Sami členové VOC Znojmo v rámci různých vyjádření a rozhovorů jednoznačně mluví o projektu jako o velmi úspěšném. Není proto divu, že tuto apelační vlaštovku chtějí následovat další vinaři z jiných oblastí Moravy. V uplynulých dnech tak Ministerstvo zemědělství posvětilo vznik druhého apelačního systému, tentokrát VOC Mikulov.
7 statečných od Mikulova
Titulem VOC Mikulov bude oproti VOC Znojmo moci honosit sedm odrůd vinné révy – Pálava, Ryzlink rýnský a vlašský, Rulandské bílé, šedé a modré a Svatovavřinecké. Sdružení v současnosti tvoří sedm vinařů z Mikulovské vinařské podoblasti. Konkrétně Petr Marcinčák, Hynek Holánek, Vojtěch Huserek, Vinařství Kovacs, Miroslav Volařík, Mikrosvín Mikulov a populární Sonberk.
Prvním ročníkem, kdy se budete moci poprvé setkat s označením VOC Mikulov, budou vína ze sklizně 2011. Nic ale nebrání tomu, abyste už dnes pozvali svou partnerku, maminku či milenku na sedmičku VOcéčka ze Znojma. A pokud chcete nasát vína originální certifikace až do morku kostí, vyrazte rovnou 8. května do Znojma, kde se koná 3. ročník Festivalu vína VOC Znojmo. Organizátoři slibují tuplovanou porci lahodného vína, gurmánských pochoutek a nefalšovaného folklóru (a jak oficiální pozvánka uvádí, také wordl music:)).
Co si myslíte o VOC vínech? Zapojte se do ankety na www.podkorkem.net.
Make love, drink wine!
