Globální oteplování vinic

Je libo šampaňské z Británie nebo snad Zinfandel z Bordeaux? Dneska nesmysl, ale za pár desítek let možná běžná realita světa vína. Jev, kterému se říká globální oteplování, totiž vyvolává vrásky na čele vinařům v některých tradičních vinařských regionech. Klima ve vinici má zásadní vliv na  charakter vína a pokud bude zvyšování teplot pokračovat, čekají jižně položené vinařské oblasti velké změny. Patrně se nevyhnou přesazování vinic do vyšších nadmořských poloh nebo nahrazování tradičních odrůd těmi odolnějšími proti horku.

Když pomineme spory, zda za růstem průměrných teplot stojí aktivity člověka nebo zda sledujeme přirozený přírodní proces, faktem zůstává, že planeta se otepluje. Oblastí lidské činnosti, která velmi vážně řeší důsledky těchto změn je zemědělství a ani svět vína není výjimkou. Ostatně víno je na změny klimatu velmi citlivé. Vyšší teploty mají za následek rychlejší zrání hroznů, výsledné víno je sladší a s vyšším obsahem alkoholu. Příkladem budiž extrémně teplé počasí v Bordeaux v loňském roce, které způsobilo, že vína tohoto ročníku jsou velmi těžká a s alkoholem běžně na úrovni 14 – 15 %. V souvislosti s globálním oteplováním však trápí vinaře také  extrémní výkyvy teplot, které nesvědčí zrání hroznů, eroze půdy, záplavy nebo šíření nemocí a škůdců vína.

A bude hůř!

Tématu globálního oteplování z pohledu vinařských oblastí se věnovala studie Univerzity Jižního Oregonu, která provedla analýzu klimatu 27 vinařských regionů za posledních 50 let. Čísla navíc porovnala s veřejně dostupnými hodnoceními místních vín jednotlivých ročníků. Cílem bylo změřit vliv změny počasí na kvalitu vína. Na základě vypracovaného klimatického modelu pak stanovila predikci vývoje na dalších 50 let. Příliš optimismu do vinařských žil tato studie nevlila.

V první řadě se ukázalo, že v posledních 50 letech vzrostla ve sledovaných oblastech teplota v průměru o 2 oC. Tento nárůst měl sice ve většině vinařských regionů pozitivní vliv na kvalitu produkce vín, ale v řadě oblastí se nyní vinaři dostávají pod tlak maximálně únosných teplot. Neboli další zvýšení teplot bude mít negativní dopad na kvalitu vín. Výsledky studie dále poukazují na fakt, že největší výkyvy teplot, které nejsou příliš pozitivní pro kvalitu vín, postihly Evropu. Z prediktivního modelu přitom vyplývá, že sledovaných 27 vinařských regionů čeká v následujícím období další růst průměrných teplot, a to konkrétně o 2,04 oC v průběhu 50 let. Nejvíc se ohřejí vinohrady v Portugalsku (o 2,85 oC) a relativně nejméně pak v Jihoafrické republice (+0,88 oC).

Ne všechny vinařské oblasti samozřejmě vyhlíží případné oteplení s obavami. Vinaři ze severněji položených regionů a zemí jako Německo, severní Francie nebo Anglie si mnou ruce radostí. Morava ostatně také, mírné oteplení a více sluníčka by mohlo prospět zejména moravským červeným.  

Žádné science - fiction

Řada jižněji položených vinařských regionů s klimatickými podmínkami začíná bojovat již nyní a další případné oteplení pro ně může mít katastrofální důsledky. Bavíme se tu přitom o tradičních oblastech produkujících vína světově vyhlášená a obdivovaná (např. Chianti, Barolo nebo Rioja).  Ve Francii může znamenat zvýšení teplot konec ideálním podmínkám pro výrobu šumivých vín v Champagne, totéž se může stát červenému z Châteauneuf du Pape. Výsledky studie americké Národní akamedie věd zase předpovídají, že při současném trendu oteplování dojde do konce 21. století v USA ke snížení oblastí vhodných pro pěstování prémiových vín o 81 %.

Jak z toho ven? 

Nelze se tedy divit, že vinaři začínají řešit, co se bude s klimatem dít. V březnu roku 2006 se tak uskutečnila v Barceloně první konference na téma víno a globální oteplování. Na ní se nemluvilo jen o nejisté budoucnosti, ale i o reálných problémech současnosti. Ve Španělsku nebo Portugalsku musí vinaři investovat nemalé částky do přesazování vinic do vyšších nadmořských výšek a řada firem mění tradiční regionální odrůdy za jiné, které lépe odolávají vysokým teplotám.  Australské vinaře zase v posledních letech postihují katastrofální sucha, která kladou velké nároky na potřebné zavlažování vinic.

Problém vnímají i v jižněji položených vinařských regionech Francie. Vláda proto schválila program, v rámci kterého jsou v Bordeaux vysazovány sazenice odrůd Syrah a Zinfandel, tedy odrůd typických pro teplejší vinařskéh oblasti. Francouzští vinaři pak stále častěji mluví o nákupu vinic v jižní Anglii, kde jsou již dnes velmi slušné výsledky s pěstováním hroznů pro výrobu šumivých vín.

Zelené víno

Mají vinaři šanci proces oteplování zastavit či zpomalit? Jen velmi těžko, ale i tak se alespoň snaží přispět svou troškou do mlýna a snížit vlastní produkci skleníkových plynů. Producenti v Champagne například oznámili plán snížit produkci těchto plynů do roku 2020 o čtvrtinu. Trochu dál jdou někteří američtí vinaři. Ostatně vinařství v USA aktuálně vyprodukují 3 % národních skleníkových plynů. V dubnu roku 2008 oznámilo vinařství Parducci jako první vůbec, že ze 100 % pokrývá spotřebu energie z obnovitelných zdrojů (slunce a větru), jako pohon svých strojů používá bionaftu a vína balí do recyklovatelných obalů. Prostě nezanechává negativní stopu na planetě Zemi. Od té doby se přidali další vinaři.

Nejde přitom jen o zodpovědnost vůči planetě, ale také o slušný byznys. „Zelené“ produkty jsou mezi spotřebiteli aktuálně populární jako nikdy. Novozélandské víno Mobius se v loňském roce stalo prvním vínem na světě, které začalo na svých lahvích uvádět emise skleníkových plynů připadající na skleničku tohoto vína. Jelikož jsou emise závislé také na dopravě, liší se hodnoty na etiketách pro jednotlivé trhy. Mobius prodávaný na Novém Zélandě uvádí hodnotu 140g CO2 na skleničku a ten určený k prodeji v Austrálii 190g.

Přesunout vinice do výhodnějších a chladnějších oblastí se zdá jako logické řešení pro vinaře postižené přehřátým klimatem. Ve skutečnosti to však není tak jednoduché. Jak známo, charakter vína určuje kombinace různých faktorů, kterým se říká jednoslovně terroir. Teplota a sluneční záření jsou jen částí z nich, stejně důležité je geologické podloží, půda, znalosti vinaře, poloha vinice a samotná odrůda, ze které se víno vyrábí.  Víno je prostě spjaté s místem, kde se pěstuje a jakýkoliv zásah do fungujícího vzorce může být pro vinaře cestou do pekel.

Více o vínech a tipy na dobré lahve najdete na www.podkorkem.net