Dne 17. dubna slaví svátek Rudolf. Každoročně je tento den v souvislosti s výročím narození zakladatele Světové hemofilické federace Franka Schnabela označován jako Světový den hemofilie. V Gabonu 17. dubna oslavují Den žen. To Argentinci se letos snaží založit novou světovou tradici a 17. duben se tak poprvé stal Mezinárodním dnem Malbecu.
Malbec je odrůda modrých hroznů, z které se vyrábí aromatická červená vína. V tuzemsku není tolik známa, protože na moravských vinicích byste ji hledali marně. Název odrůdy je pravděpodobně odvozen od příjmení maďarského rolníka, který toto víno kdysi dávno přivezl do Francie. Malbec patří mezi „klasické Bordeaux“ odrůdy, tedy hrozny, ze kterých se v této slavné francouzské oblasti může vyrábět červené víno. Kdysi téměř po celé Francii vysázená odrůda však dnes v této zemi hraje pouze řadové housle. Jak je to možné?
V 19. století byly francouzské vinice zdevastovány phylloxerou. Tato malá žlutá mšice z Ameriky útočila na kořeny vinné révy a do roku 1864 zničila většinu vinic včetně těch osázených Malbecem. Pomyslným posledním hřebíčkem do rakve pak byl pro Malbec ve Francii velký mráz v roce 1956, který zničil 75 % vinic osázených Malbecem v oblasti Medoc. Nově pak byly ve vinicích vysázený odolnější odrůdy vinné révy. Malbec dnes ve Francii najdete zejména v oblasti Cahors na jihozápadě země. Vína z Cahors se honosí apelačním označením AOC a musí obsahovat Malbec alespoň ze 70 %.
Všude dobře, v Argentině nejlíp
V 19 století se vydal Malbec na cestu do jižní Ameriky, kde konkrétně v Argentině našel svůj nový domov a opětovnou slávu. Argentina je dnes pátou největší vinařskou zemí světa, co se týká produkce vína a Malbec je zde odrůdou číslo 1. Argentina dnes produkuje 70 % světových Malbeců a společně s Francií tvoří dokonce 90 % všech vín z této odrůdy. Proč je Argentina pro Malbec zemí zaslíbenou?
Argentina této odrůdě nabízí vše, co potřebuje k tomu, aby dávala špičková vína. Malbec v první řadě potřebuje hooodně slunce, aby mohl pozvolna zrát a této komodity je mu v Argentině dopřáno víc než dost. Této odrůdě také vyhovují zdejší velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami. Unikátní podmínky pro pěstování Malbecu pak dotváří pohoří And. Díky němu panuje v přilehlých vinařských oblastech velmi suché klima, které vyhovuje na choroby náchylnému Malbecu.
Malbec strikes back!
Kromě Argentiny a Francie se dnes Malbec pěstuje také v Chile, na Novém Zélandě, v Jihoafrické republice nebo Spojených státech amerických. Ačkoliv spotřebitelé v USA stále preferují červená vína odrůd Merlot a Cabernet Sauvignon, poptávka po vínech z odrůdy Malbec roste rekordním tempem. A to zejména díky vínům z Argentiny. Prostě Malbec vrací úder a po letech života v ústraní se vrací mezi nejžádanější odrůdy.
Proč se Malbec nepěstuje u nás? Klimatické podmínky na Moravě nemohou garantovat tolik sluníčka pro dostatečné dozrání hroznů. Navíc se nejedná o příliš odolnou odrůdu, Malbec je velmi náchylný na vznik plísní a je citlivý na mráz. Vinaři mu tedy musí věnovat maximální pozornost a ne ve všech oblastech z něj lze vyprodukovat pěkná vína. Tuzemská Státní odrůdová kniha tedy s Malbecem nepočítá.
Víno jako z kalamáře
Když otevřete láhev Malbecu, můžete čekat intenzivní víno hodně tmavé inkoustové barvy, v případě vín z francouzského Cahors skoro až černé. Pokud přivoníte ke skleničce, pravděpodobně ucítíte třešně, švestky, hrozinky, kávu, čokoládu nebo maliny. Na jazyku se vám po ochutnání rozplyne švestka, třešeň, čokoláda nebo sušené ovoce. V případě, že víno zrálo v dubových sudech (barrique) objeví se v chuti typická vanilka.
Pokud si budete chtít vychutnat Malbec v kombinaci s dobrým jídlem, tak vězte, že tato vína lze velmi dobře kombinovat s kořeněnými pokrmy mexické, indické nebo italské kuchyně. Určitě se hodí i ke grilovaným steakům či zvěřině.
Skočte si tedy do vinotéky pro sedmičku Malbecu a připijte zítra na zdraví všech Rudolfů…a krásu gabonských žen.
Zapojte se do ankety na www.podkorkem.net
