Faktor „kuřák“, aneb iracionalita protikuřácké kampaně.

Tímto článkem reaguji na vzestupnou tendenci protikuřáckého boje, neboli "honu" na lidi, jež si dopřávají kouření cigaret.

Bohužel už to není rize konstruktivní a argumentační boj, ale spíše modla, ortodoxní cíl s neméně ortodoxními metodami, včetně zkreslování informací, mediální masáží s obecným blbnutím lidí, kteří jedou na módní vlně nekouření nějak ze sociální setrvačnosti! To se potom člověk nemůže divit, že jiný náhled na kouření, který bude níže popsán, nelze ani rozumným člověkem vstřebat jinak, než jako nevěrohodnou konspiraci hodnou předposlední strany vědeckého bulváru.

Ano, kouřím. Moje dávka je průměrně 8 cigaret denně. Zapálení cigarety mi způsobuje příjemné pocity, obecně ve všem jsem labužník a tak mi cigareta navozuje blažený pocit psychický, uvolnění, stimulaci, uklidnění, zadostiučinění a ukájí i jakousi fyzickou potřebu a vytváří sociální vazby.

Ale k věci. Takže jak je to s tou škodlivostí? Je to jistě záměrem kampaně a obecné autodeformaci povědomí populace, že se většina kuřáků již částečně skrývá, straní se a stydí za svůj návyk. Je to dobře? Pro nekuřáky ano, pro kuřáky nikoliv a všeobecně si troufám říci že též ne. Vše co díky předsudkům rozděluje společnost je destruktivní. Před 100 lety bylo kouření významným společenským aktem, 50 let zpět by nikoho nenapadlo vyhraňovat se vůči kuřákům na zastávce autobusu a ohánět se právy na to či ono a 20 let zpět se kuřák s nekuřákem vždy nějak domluvily a tolerovali se. V letech 60-tých a 70-tých bylo běžné, že si lékař pokuřoval ve své ordinaci, ve vlacích bylo běžné kouření též. Nyní jsem přímo konsternován tím, když do mé blízkosti kdekoliv veřejného prostoru přijde nafintěná maminka s děckem a buď se proti mému kouření nelibě ohradí, bez známek jakékoliv rozumné domluvy, či dává silně neverbálně najevo odpor k mé zálibě. Ne! Takhle tedy ne. Nekuřáci nemají právo si utvářet podmínky a mnozí se očividně nesnaží o domluvu, či respektování mé prvotní přítomnosti, mají možnost popojít když jsem na onom místě stál dříve. V tomto máme rovná práva, ale mnozí nekuřáci se snaží vydobít si právo v tomto rozhodovat! Chyba lávky přátelé!

Snažíme se vydržet dýchat splodiny aut u silnice, snažíme se udržet nervy na uzdě při vřískotu rozmazlených dítek v hypermarketu a tolerujeme odporně navoněnou ženštinu v tramvaji, tak by prostě společnost fungovat měla a trpět za určitých pravidel i kuřáky, bez destruktivních a vyhraňujících se zákazů. Prostě se to vše snažíme vydržet, uvědomujeme si, že jsme součástí větší společnosti s různými potřebami a k té patří, mimo ohleduplnosti z jedné strany, i tolerance ze strany druhé! Když už jsme u parfémů, co si myslíte, že nám ze zdravotního hlediska škodí víc, pasivní kouření či vdechování chemie z parfémů, krémů a dalších drogistických přípravků? Zatím se éterické oleje-Karboxylové kyseliny, Terpen, Ketony a Ethanol podceňují, co myslíte že se v přírodě vyskytuje přirozeněji?! Hle? Rozhodně je stopové množství dehtu a nikotinu pro lidský organismus vstřebatelnější a to i z dlouhodobého hlediska, než-li éterické oleje a Terpen!

Pro ty, co už tuší, že se silně opřu do protikuřácké kampaně a obecnému úzkozrakému pohledu společnosti na kouření, podotýkám, že mým záměrem nebylo najít protiargumenty za každou cenu, ale zjistit jak to ve skutečnosti prostě je, co je a co není pravděpodobnější. Zjistil jsem, že to s těmi zdravotními riziky kouření není tak horké a už vůbec né tak jednoznačné jak se uvádí a co je nejhorší, mnohdy jsou tyto informace záměrně, či z apatyčnosti dokonce zkreslovány. A to je alespoň pro mne hodně děsivým faktorem! Všechny pravidelné vnější podněty většinou jen přijímáme a nepochybujeme o nich a to považuji za chybu! Společnost mnohdy sama redukuje, filtruje a utváří obecný názor na něco, co mnohdy ani nepochopila a zcela jistě ani nerozumí problematice.

Několik „faktů“ k protikuřácké kampani. Za vše můžou především špatně nastavené statistiky. Tak například, pokud v USA zemře kuřák ve věku 92 roků je zahrnut do statistiky jako předčasně zemřelý kuřák! Pokud zemře kuřák na jakékoliv onemocnění, které může alespoň částečně souviset s kouřením, byť souvislost nelze potvrdit a příčina je rozdělena, je opět zahrnut do statistik jako předčasně zemřelý kuřák. Jak to funguje v ČR ale nemám tušení. Po resekci plic u mrtvého, není poznat, jestli dotyčný nežil ve městě se signifikantním množstvím průmyslového spadu, či byl kuřák. Bohatá černá pigmentace v plicích naznačuje, že zemřelý byl buď těžký kuřák, nebo žil ve městě se zamořeným ovzduším, nebo byl horník, popřípadě nastala kombinace všech tří výše uvedených faktorů (*1). Obrázky černých plic a usazeniny v koronárním sytému na obrázcích krabiček cigaret, či lékařských manuálů ukazují pouze extrémy a jsou nám předhazovány jako jasné důkazy škodlivosti kouření a přitom se jedná pouze o exemplární případy u těžkých kuřáků a nereflektují stav vnitřních orgánů běžného kuřáka.

Podle OSN mají Japonsko a Jižní Korea největší spotřebu tabáku na osobu, ale současně jsou na první a druhé pozici v tabulce průměrné délky života. Podle literatury American Cancer Society je rakovina plic primárně otázkou vyššího věku a nikoliv kouření, její symptomy se projevují kolem 65. roku. A v nejzajímavější statistice můžeme vidět, že za období let 1973 – 1994 klesla roční spotřeba cigaret v USA na hlavu z 4 148 na 2 493, ale za stejné období vzrostl počet onemocnění rakovinou plic z 42,5 na 57,1 případů onemocnění na 100 tisíc obyvatel (*2).

Zdá se, že protikuřácké loby též skromně mlčí o nedávných studiích, které ukazují na snížení rizika Parkinsonovy nemoci u kuřáků mnohdy až o 50%. Stejně tak mlčí o výsledcích některých studií, že 75% těch, kteří zemřou na nemoci srdce a selhání koronárního systému jsou nekuřáci, což vzhledem k procentuelnímu počtu kuřáků ukazuje, že souvislost s kouřením není jednoznačná. Další rešerše zjišťují, že kouření nevyvolává u 80% žen rakovinu prsu, že 90% nemocných ulcerativní kolitidou jsou nekuřáci, a že na určitých místech, kde bylo omezeno kouření, se bohužel lehce zvýšil počet dětských astma. Potvrzuje se tím obecně známí fakt, že nejvíce škodlivé je přestat kouřit, nikoliv kouřit. Tělo je adaptabilní vůči prostředí a vnějším vlivům, to si uvědomme a pravidelným dávkám toxických materiálů z cigaret, stejně jako jiných faktorů se prostě přizpůsobí. Rovněž některé studie indikují, že nikotin zmirňuje Tourettes syndrom a je prevencí před Alzheimerovou chorobou tím, že stimuluje nikotinové receptory v mozkových oblastech paměti (*3). Já osobně bych bral takovéto výsledky s menší rezervou, pokud jsou výsledkem studií, vedených takovým způsobem, jaký tady zpochybňuji, nelze se jimi ohánět jako se zaritými fakty-uznávám. Ale nešlo je nezmínit. Tím se dostávám k závěru, že kouření je předčasným spouštěčem či urychlovačem pouze některých nemocí a nikoliv důvodem vzniku nemocí. Důvody vzniku některého z onemocnění kouřením nelze potvrdit, tělo každého z nás funguje trochu jinak a pohybuje se v odlišných prostředích. Studie, kterými se ohání komise EU a někteří z WHO, jsou založeny na prvotních studiích z konce osmdesátých a z počátku devatesátých let. Od té doby se rozsáhlejší studie netvořily a ty nové se odkazují na ty staré a tak dokola. Studie k nám doputovali z USA, v Evropě se dělala největší studie v Británii a to ani ne v polovičním rozsahu. Lékaři, co se nebojí jít proti proudu a pravda je pro ně důležitější než uznání kolegů, připouštějí neadekvátnost humbuku kolem kouření. Kouření je rizikovým faktorem v mnoha případech, ale to je strava, prostředí, dědičnost a spousu dalších též.

Nehodlám někomu vštípit názor, že kouření vlastně člověku prospívá, až na několik výjimek nikoliv, ale též se nedá jednoznačně říci, že škodí a když škodí, tak rozhodně ne plošně každému. Je to relativní a silně individuální. Můj názor je ten, že alpský horal, kouřící čtyřicítku denně na tom bude zdravotně lépe, než nekuřák z Ostravy. Životu ve městě se racionálně smýšlející člověk dobrovolně nevzdá, kdežto kouření asi ano, má na výběr. Pokud bude vystaven vdechování průmyslových exhalací a zároveň i tabákovému kouři, nebude na tom dle mého názoru pouze 2x hůře, než kdyby byl vystaven pouze jednomu z faktorů, ale zdravotní stav takového člověka musí být přímo triskní! Zvažme, co je potom jednodušší, odstěhovat průmysl z měst nebo nalepit nechutné účelové obrázky na krabičky cigaret? A to je ona opona protikuřácké kampaně, že? Nevytvářím konspiraci, jen zmiňuji nejrozumnější cestu a nejpravděpodobnější sled událostí. Za oponou nestojí tajní agenti, vládci, či muži X, sama společnost si vytváří pomyslné problémy, vyhraňuje mantinely a určuje sama sobě prevence a represe. Společnost je frustrována sama sebou a vytváří tyto milníky svého vývoje. V minulosti například jako prohibici, skrývání sexuality či zákaz drog. Alkohol byl ve středověku všelékem a denním chlebem, před sto roky byl ale zakazován formou prohibice a nyní opět povolen. Sexualita starověké římské říše byla přímo promiskuitní a dovoleno bylo téměř vše nechutné, ale až do nedávné minulosti byla sexualita opět tabuisována. A drogy? Naše babičky běžně inhalovaly výpary z makových palic a makové vývary dávaly pít nezbedným dětem na uklidnění, běžně se používala marihuana a lékořice-ano lékořice. Divili by ste se, kolik rostlin a hub se dá použít z našich luk jako halucinogen či silný stimulant. Britská Indočína v 18., 19. a počátkem 20.století? Všude hašiš a opium u tamní evropské smetánky zcela běžné. USA v 50 a 60 létech raději nezmiňovat.

Společnost a civilizace obecně se v tomto nevyvíjí, jedná cyklicky a z dlouhodobého hlediska neefektivně, prostě a jednoduše zapomíná.

Nesouhlasím se zákazy kouření z důvodu omezování ostatních! Člověk by se měl chovat racionálně a individuálně a podřídit se prostředí, možnostem a momentálním stavům věcí.

*1 http://www.forces.org

*2 http://www.smokingaloud.com/death.html

*3 http://www.forces.org/evidence/index.htm