V Bibione pokračování aneb zadarmo ani řidič nehrábne.......

  Ocitla jsem se na obrovském rozlehlém parkovišti za letoviskem Bibione.Bylo pěkné vedro a něco kolem třetí odpoledne.Autobusy zde stály zaparkované v několika řadách ale nikde nebylo vidět živou duši.Procházela jsem tedy mezi autobusy a čekala zda někoho nespatřím.Náhle jsem zahlédla postaršího muže,který umýval v autobuse podlahu a sbíral odpadky ponechané turisty.  

Dobrý den,pozdravila jsem ,můžu se Vás na něco zeptat?

Jo,dobrej ,copak bys ráda ozvalo se.Víte já jsem tu v letovisku na měsíc jako delegátka a chtěla bych  Vás o něco požádat.Bylo by možné pro naší skupinu zajistit výlet do Aqua parku a možná ,když by byl zájem tak bychom zajely i do Benátek?

Hm,no to nevím,víš já jsem tady na pobytu sám bez druhýho řidiče,zapoměl si pas a tak si na hranicích musel vystoupit a kdyby na to někdo přišel,tak z toho bude pěknej malér......
Ano rozumím Vám,ale nikdo by se to přeci nemusel dozvědět odpověděla jsem mu.Stejně tu autobus nečinně stojí,tak si aspoň vyděláte něco navíc né?

Stojím nehybně mezi předními dveřmi a z autobusu se na mě line příšerný zápach potu.
Řidič je starší,něco kolem 55 a hodně tlustý,typický taťka z vesnice.

Hele,ozve se nedáš si český kafe?Rozpačitě se ne něho podívám a myslím si:hergot,já o koze ty o voze,já potřebuju autobus a ty si vedeš svou!

Jo,odpovím mu,jestli si budete vařit Vy tak proč né.
Hele a klidně mě tykej,já jsem Václav.......
Hm,dobrý.Usedám si na potrhané přední sedadlo staré Karosy.

Cukruješ?Jak ti vlastně říkaj?
Majka.
Mám tu i pečenej koláč s drobenkou od starý,dáš si?Trochu nervozně mu znovu připomínám účel mé návštěvy.

Tak co myslíte Václave,kolik by jste si počítal za kilometr za naftu?Funící Václav se ke mně nakloní a nejde nepřehlédnout hrozný zápach z jeho úst mísící se s kořalkou.Dej si štamprli,domácí slivovice ,na to naše tykání.
Ne,děkuji .Já nepiju a už jsem celkem vzteky bez sebe.Podívám se na něho a svůj dotaz opakuji.

Zničeho nic ucítím jeho ruku na svém stehně a jak se ke mě pomaličku sklání a snaží si přisednout.

Tak to je už vážně moc!

Vzteky se nadzvednu ze sedadla a nevím zda mám začít ukrutně řvát nebo brečet.Tak to je teda síla,řeknu si ,copak se není možný s nikým normálně domluvit aníž by se za to člověk musel nějak  stydět nebo cítit provinile?
V hlavě mám nahrnutou krev a jsem nepříčetně naštvaná....."

Ty starej smradlavej dědku,ty bys mi mohl dělat tátu,že ti není hanba,dobytku jeden"začnu na něho řvát.
Řidič se na mě dívá ale zřejmě ho to vůbec nedojímá,chytne mě za loket a mele si dokola svou.Vytrhnu se mu a vyběhnu bleskovou rychlostí z autobusu.

Ještě za ním stačím zařvat,že není v Bibione jediný a místo toho aby si slušně přivydělal tak si  tady hraje na Playboje.
Řítím se mezi stovkama autobusů a chce se mi zoufalstvím brečet.Tak to se může stát jedině mě,říkám si .

Co ale budu dělat teď?Parkoviště je sice narvané autobusy ale po řidičích není vidu ani slechu.
No,tak co se dá dělat,řeknu si při nejhorším si ty výlety budem muset vzít přes tu italskou agenturu,lidi sice budou naštvaný ale přeci se nesnížím k tomu abych se tu s kdekým musela vyválet.Někdy mi bývá z lidí opravdu zle!

Procházím mezi vozy ,když najednou slyším hlasy......

"Hele Tondo,umejem přední vokno a šmytec,jdem se vykoupat,zejtra je taky den".Řeknu si,no za zkoušku to stojí,zeptám se ještě jich a uvidí se.

Dobrej,pozdravím a vysvětlím mladému řidiči ze Semil celou situaci.Ještě stačím podotknout  historku s autobusákem ,s tím že někteří lidé jsou opravdu zvláštní a já chci proboha jen najmout autobus na výlet.

Mladší z řidičů se na mě usměje s poznámkou:no jo no, holka zlatá, stará už ho doma nerajcuje,tak to tady zkouší na mladý baby,stará by ho asi srovnala bejt tady!

Tak trochu se začervenám a ptám se jestli by to pro naší skupinu neudělaly.Víte mám v zájezdu i postižené s vozíčky a jinak jsou to samí důchodci.Moc by jste pro nás udělali a vyděláte si i nějakou korunu navíc.

Ale jo,ozve se po chvíli.......

Jen si  musíš trošku víc přisadit na ceně,protože pojedem ve dvou,já nemůžu druhýho řidiče podrazit.Jsme tu jako parťáci víš a to se nedělá,navíc to spolu potáhnem celý léto ,jako šnůru víš.

Ale jo,v pohodě přikývla jsem.
V duchu jsem si pomyslela uf,jsem zachráněna.Po propočítání  jsme se domluvily na ceně,kterou chtějí řidiči a dojednaly výlet na čtrvtek.

Pojedem o hodinku dřív ,podotkl jeden z nich musíme mít fora,před Benátkama to bude zacpaný jo,tak ať jste na sedmou před ubytováním ok?

Byla jsem štastná ,že to nakonec takhle dopadlo ,bleskově se loučím s oběma řidiči a utíkám z parkoviště.

Na nástěnku v hale vyvěšuji program čtvrtečního výletu včetně ceny a užitečných informací.

Co Vám budu povídat,zájezd překonal veškerá má očekávání a zúčastnili se ho až na pár vozíčkářů téměř všichni!Absolvovaly jsme i výlet do vodního parku, ale co bylo na všem to nejlepší?

Po celý měsíc mého delegátování jsme byli s klukama ze Semil nerozluční parťáci,řidiči pro nás jezdili výlety a namísto  nečinně stojícího autobusu si přivydělali i slušné peníze.Já měla hezké provize z výletů a majitel CK byl nadmíru  spokojen s fungujícím systémem v Bibione.

Rada na závěr zní:věřte svému instinktu,nenechte se zneužívat!