Uvítací schůzka měla dohru.................psal se rok 1996

Společně s klienty přicházíme na rozlehlou zahradu u apartmánů Sunset Bay.George se na nás usmívá z prvního patra a na balkoně s výhledem na moře si vychutnává své polední mezé v podobě smažených rybek a vychlazeného piva Amstel.Zamává mi a nabízí až skončím ,ať si přijdu dát s ním něco k snědku.  

Poděkuji mu za nabídku a pokračuji ve svém výkladu,ohledně výletů,které mě zajímají ze všeho nejvíc.Podle prodaných výletů se také rýsuje má odměna ,tak zvané provize,které jsou při velkém počtu klientů dost vysoké.Naše schůzka končí a já mám předběžné zájemce na lodní výlet na středeční Paxos a Antipaxos.

Na první schůzku a ještě k tomu takovou ostudu,to není až tak špatné.Lidem připomenu ,kde mě najdou a rozloučíme se.
Vracím se dost naštvaná do agentury,kde mě s ironickým úsměvem na rtech vítá Radka.

Tak jak bylo,zvládla jsi to? Prodala jsi něco?Vasilise nezajímá nic než čísla!
Čísla? Co tím myslíš?

No kolik máš lidí na výlety,přeci!Jo,pár jich mám ,ale jen předběžně ,zítra se tu zastaví zaplatit.Do agentury vchází Vasilis."Kalispéra,Vasili",dobrý podvečer zdravím šéfa.Je vidět,že si byl asi přes poledne lehnout,protože téměř ignoruje můj pozdrav."Radka kafé",křikne na Češku a ta běží do vedlejší restaurace pro šálek kapučína.

Asi po půl hodině ticha se teprve odvážím a šéfovi líčím svou historku s majitelem restaurace.Podotknu,že nejsem na takové jednání vůbec zvyklá a že lidi nikam neposílám. Jen a jen jsem se zmínila o tom že v letovisku je spousta vyžití vč.restaurací a taverniček.Nic víc,nic míň!

"COŽE?",zařve rozlícený Vasilis a okamžitě žhaví svůj mobil.

Do dvou minut je jeho bratranec v kanceláři!Ani se na mě nepodívá a spustí svou verzi.

Rozumím tak napůl,jelikož mele hrozně rychle ,ale dokážu si představit co asi šéfovi říká.

Neustále cosi hlaholí  o tom,že Češi nejsou klientela pro něho,že je zvyklý na Angličani a  že Češi nemají peníze a když už je mají tak je v žádném případě neutrácí za jídlo a pití......!

Vasilis na něho opáčís tím ,že mu jednu šanci dal."Teď už to není můj problém,podotkne" a bez milosti svého" bratrance" z prvního kolena vyhodí z kanceláře.Ještě za mnou utrousí poznámku,že to ještě neskončilo a ať se těším a mizí pryč!

Mám slzy v očích,ale držím se!To snad ani není možný,řeknu si a snažím se v hlavě přemítat,jaké chyby jsem se vlastně dopustila?

V tom se na mě podívá Radka a s ledovým úsměvem říká:Tak vítej u nás ve Vidlákově!

Je to magor,říká Radka,takhle se tu hádá s každým.Měl domluvené autobusy na celou letní sezónu,ale nedával průvodcům odměny za přivedené zákazníky,pak se to rozkřiklo a vyprdli se na něj.Je hrozně hladovej,ten by tě kvůli pár drachmám i zabil.Je rozhašteřenej se všemi delegáty v letovisku,nejsi první ani poslední.Už to neřeš!

Žije jen s matkou ,ta je vdova a tak tam spolu válčí.Víš on je hrozně vzteklej to tu o něm vědí všichni . Dokáže ho vytočit i sebemenší maličkost.Kolikrát házel po matce i židle,když nechodili zákazníci  na jídlo k nim do restaurace.Nic si z toho nedělej,to víš no,myslel ,že mu tam Češi udělají tržbu no!To jsem asi fakt dost naivní,řeknu si ,ale já ty fígle v Řecku prostě ještě tolik neznám!

Ok,to bych chápala,opáčím ,ale dá se to říct i slušnějším způsobem ne?Radka se na mě ironicky usměje a podotkne,"hele,tady to fakt není jednoduchý,lidi žijou jen z turistiky a kolikrát je to boj ,přetahujou si zákazníky a tak."

Neboj,zvykneš si,jsou to vesničani,přes léto je z nich divá zvěř a v zimě jsou jako nejlepší kamarádi,taková správná komedie,víš!Já si pomalu už zvykla,říká Radka,ale nemysli si že je tu vše jen tak zadarmíko,tohle místo v kanclu jsem si do morku kosti vydřela a taky ho jen tak nepustím!

Trochu mě zamrazilo.Ta holka je tak" ledová",možná si opravdu prošla pěkným peklem,tak proto ty názory.

Jediné co mi ale na Radce nesedí ,je ten uměle nasazený úsměv.Jako by byl ironický,jako by se za ním něco /špatného /skrývalo!Nevím ,ale určitě se to časem dozvím!

Teď se ale potřebuju soustředit jen a jen na mojí práci.