Na Peloponésském poloostrově a jeho okolí bylo stejně krásně..... Jezdilo se na výlety na okolní památky jako byly např.Athény včetně návštěvy Akropole,Mykény,Acrokorinthos,věštírna a pupek světa v Delfách,Nafplio s překrásnou benátskou pevností přímo na moři,absolvovali jsme také návštěvu Korintského průplavu/ISTHMIA/ nebo každou sobotu se jezdilo na místní tržnici v Korinthu,kde se dalo velice výhodně zakoupit oblečení,obuv ,spotřební zboží i různé nepotřebné cetky.
Na Peloponésu bylo stejně krásně!
Jezdilo se na výlety na okolní památky jako byly např.Athény včetně návštěvy Akropole,Mykény,Acrokorinthos,věštírna a pupek světa v Delfách,Nafplio s překrásnou benátskou pevností přímo na moři,absolvovali jsme také návštěvu Korintského průplavu/ISTHMIA/ nebo každou sobotu se jezdilo na místní tržnici v Korinthu,kde se dalo velice výhodně zakoupit oblečení,obuv ,spotřební zboží i různé nepotřebné cetky.
Tak to šlo pořád dokola celé léto od května až do konce září.
Já vypomáhala v kuchyni spolu s mojí mamkou a byli jsme k ruce jedné staré paní kuchařce,která se jmenovala Olympia.
Byla to zvláštní žena malého vzrůstu,ale velmi vitální na svůj věk.Představte si že jí bylo 72 let a dokázala zdirigovat a uvařit pro 90 lidí.
Pokud nás viděla ,že jen trochu otálíme s prací,okamžitě zavelela"DOULEIA",do práce!
Každý den před nás postavila 2 pytle brambor a poručila oškrábat a nakrájet na tenké hranolky.
Někdy to bylo velice těžké,vŘecku jsou během července a srpna 40 stupnová vedra naprosto normální.
Pokud si během dne alespon trochu neodpočinete,jen stěží se to dá táhnout až do konce léta.
Přesto na ty léta hrozně ráda vzpomínám,naučila jsem se tam totiž spoustu užitečných věcí a hlavně docela dobře vařit ve velkém množství a to i včetně fíglů,kterých můžu dnes využít.
Například jak udělat vynikající domácí majonézu,která se v Řecku podává jedině ke smaženým rybám,nebo spousta tradičních řeckých receptů jako je národní Moussaka,plněná rajčata a papriky rýží/Jemistá/,ostrovní jídlo Sofrito,Kleftiko,Kokkinisto,nebo králičí Stifado.
Někdy nám bylo docela úzko a únavou jsme byli vyčerpáni,ale na druhou stranu si říkám:
kde jinde by se ti to mohlo stát ,každá zkušenost v životě je dobrá .
Tady v Řecku se také říká,že co tě nezabije ,to tě posílí a musím uznat ,že je to pravda.
Náš první pobyt v Řecku byl pro mě takové to nakopnutí a já někde v hloubi duše cítila že se mi jednou stane osudovým!
Po úspěšném absolvování letní sezony,jsem se u nás začala hlouběji zajímat o Řecko a nesmírně mě lákalo se naučit novodobou řečtinu.
Přes mamčinu známou Řekyni ,jsem občas docházela na vyúku,protože v té době se novořečtina vyučovala pouze na Univerzitách v Praze.
Něco málo jsem se naučila v létě,drobné fráze ,ale na to abych se domluvila mi to celkem stačilo.
U nás v Čechách jsem se začala sama doma učit řeckou Alfavítu a pomalu se zdokonalovala i ve psaní.
Vzpomínám si že největší problém pro mě bylo písmo malé, jenže to už dávno není pravdou.
