Vystoupíme z lodi a kapitán připomíná ,že za hodinu bude odjezd. "Majka musío aristerá!"Houkne na mě Spiros s tím ,že se mám vydat vlevo ,pokud chci lidem ukázat to slavné mořské muzeum."Efcharisto kapitánie",poděkuji kapitánovi a společně kráčíme s houfem turistů po neupravené asfaltové silnici ,která vede k muzeu.
Dál už nikde nevidím ani cedule ,ale ani obydlené domy.....
Před oprýskanýn domem,který je jediný po levé straně se zastavíme a rozhlížím se po nějaké tabuli ,nebo alespoň popisu místa ohledně muzea.
Před domem sedí na roštěné židli stařena a loupe brambory.
Pozdravím ji a optám se "Musío"?"Edo,korítsi mu,edo mesa",přeci tady děvče,pojdte dál....
No,trošku divný přístup do muzea ,ale budíž,zeptám se kde je pokladna.Stařenka natáhne ruku a na ní má fixou napsáno 500 Dr.
Aha,už to chápu,platí se na ruku a bez vstupenky.
Klienty pobídnu k zaplacení příslušného obnosu a ve štosu se chystáme vstoupit dovnitř.Stařenka hodí lavor s bramborami na židli a vede nás do muzea.
Je to s průvodcem?Zeptám se ,ale stará paní pokračuje ,aniž by odpověděla.
Ok,řeknu si,tak uvidíme co tu mají za poklady.Tipovala bych že se jednalo o místnosti starého domku,kde nebylo žádné osvětlení,takže jsme si navzájem štouchali do zad a postrkávali jeden druhého.Uvnitř byli rozvěšeny černé plenty,které zřejmě měli hrát jakousi kulisu za malými akvárky s mořskými poklady!
Když Vám řeknu,že tam bylo kolem šesti akvárií suma sumárum,určitě tomu nikdo neuvěří!
A mořské poklady?
V akváriu se čvachtalo pár zlatých rybek,v jiném zase mořský krab,ale jen jeden ,v dalším byla mořská langusta.
Stará paní chtěla naší prohlídku zpestřit a tak strčila svou ruku do klepet mořského kraba a předstírala že ji štípe,vyluzujíc při tom bolestivé skřeky!
To už jsem se vážně bavila i já,pár lidí se smálo , pár jen stroze utrousilo ,že docela jako nic moc za ty prachy!
Jdeme si dát radši ledový kafe,utrousil starší muž ,který mi neustále ve tmě šlapal na paty.Za akvárii byli umístěny malé lampičky,které měli osvětlovat mořské poklady.
Mě to v tu chvíli připadalo jako strašidelný hrad ,kde jsme takto ve tmě tápali a vlastně nevěděli co nás kde postraší...
Celá prohlídka netrvala déle než tři minuty a během chvilky jsme se ze strašidelného muzea ocitli zpět před vchodem.Alespoň ten východ mají dořešený,pomyslela jsem si,a o 500 drachem lehčí jsme se vydali po okolí Lakky.
Stařenka za námi křičí,že až zase přijedu se skupinou na její ostrov ať určitě přivedu turisty do jejího mořského muzea."NE,ne"ano,odpovím ,"Giasas ,nashledanou!
No,nevím jestli to má smysl a ceně to v žádném případě neodpovídá!
Na druhou stranu,ale musím uznat ,že stařenka to zřejmě nemá na ostrově ,které je jednodenním výletním místem zas tak jednoduché.
Nějak si na svůj chleba vydělat musí a tak se snaží v rámci svých možností.
A já před ní smekám klobouk!
I když jsem trochu v rozpacích:vstupné je vysoké a celkem nic k vidění v muzeu nebylo,jsem rozhodnuta,že jí turisty při naší příští návštěvě Lakky určitě přivedu!
Pár lidí má čas dát si v některé z kaváren kávu,jiní se prochází v úzkých uličkách Lakky a pořizují si krásné fotografie.
Ozývá se houkání lodi našeho kapitána Spirose,je čas opustit Lakku,popluje se k jeskyním............
