Jako delegátka na Korfu,pokračování.....................

Psal se rok 1996................................... Nastupujeme do autobusu a pozitivně naladěni odjíždíme z korfského přístavu.Korfu,řecky Kerkyra je hlavní město ostrova a žije zde kolem sto tisíc obyvatel.Většina z nich se živí převážně turistickým ruchem v letní sezóně.Přes zimu korfané buď odpočívají a čerpou síly na novou sezónu,někteří z nich zde mají i jiný byznys v podobě kavárny nebo obchodu.

Na Korfu je po skončení letní sezóny až 70% nezaměstnanost!

Nicméně se jedná o jeden z nejzelenějších jónských ostrovů Řecka a také zde vládne přes celou zimu obrovská vlhkost dosahující někdy až 100%,což není zrovna nejlepší pro člověka který trpí bolestmi zad a kostí.Při představě,že železo vlhkostí zreziví ,co potom asi prodělávají naše kosti!

Míříme na jižní pobřeží ostrova,do letoviska Svatý Jíří.Cesta autobusem trvá kolem čtyřiceti minut.
Po cestě ještě obdivujeme tzv."Myší ostrov"Pontikonisi,malý ostrůvek uprostřed moře ,který má opravdu podobu myši a na kterém se nachází malý klášter.

Následují vesničky Perama,Benitses,Moraitika a na kruhovém objezdu odbočujeme vpravo směr Agios Georgios.Všude kolem nás je nesčetné množství olivových hájů a volně se pasoucích jehňat,kůzlat ,slepic a dalších domácích zvířat.

 Na dosti neupravené silnici potkáváme ženy oděné do černého s  naloženým nákladem na hlavě.O´jé pomyslím si ,tady to vypadá jako ve středověku,ženy jsou v Řecku pořád ještě považovány za pracovní nástroj!Tak tomu bylo v dobách minulých a jen ztěží se to bude asi kdy měnit.K tomuto tématu se rozepíši později!

Následuje dlouhá asi dvoukilometrová cesta plná olivovníků ,než je konečně vidět první obydlené místo.Stojíme na místní malé "křiřovatce",kde na nás čeká majitel řecké cestovky.
Z oprýskaného BMW vystoupí muž malého vzrůstu s cigaretou a zdraví nás."Kalos irthate",Vítejte v Saint George.

Poděkuji jménem zájezdu a představuji se.Muž ponechá svůj bourák na křižovatce a bez problémů si nastoupí i se zapálenou cigaretou do autobusu.

"Me lene Vasilis,kje íme turistikos praktoras".Jmenuji se Vasilis a jsem majitelem cestovky.
Zajedeme k mé agentuře,lidem řekneš kde si budou vyměnovat peníze!Polilo mě horko,tak rychle na mě spustil,a místo toho aby nám raději ukázal to naše slavné ubytování,tak ho zajímá kde budou lidi měnit své peníze.Opravdový byznysman,pomyslela jsem si.

Koneckonců při pohledu na malého skrčka kouřící jednu cigaretu za druhou,mi bylo hned jasné že mám co dočinění s pěkným skrblíkem.V autobuse je pěkné vedro a nelze si nevšimnout zápachu ze silně propocené košile Řeka."

"Tak tady je moje cestovka Majko" ukazuje na malou prosklenou budovu.Před vchodem stojí oprýskané dřevěné reklamní tabule.Na nich visí cáry rozervaných plakátů ,které zřejmě nabízejí výlety na okolní památky."Poly orea",moc hezké odpovím ,a předstírám že se usmívám.

Z kanceláře poté vyjde mladá slečna ,zřejmě anglická delegátka.To je Clair,budete se spolu dělit o psací stůl.Ještě tu mám zaměstnanou jednu češku,kterou jsem si nechal od loňského léta,když ta jejich cestovka vyhlásila bankrot,tak si aspoň budeš moci s někým povídat.Aha,odpovím mu a ptám se tedy na ubytování.

Ještě předtím,mi ale vysvětluje,že spolu musíme dořešit místo,kde se budou konat přivítací schůzky klientů a kde jim budu nabízet výlety v řeckých drachmách.Později ti řeknu časy ,kdy jsi povinná tady sedět v kanceláři pro potřebu klientů,ale teď Vás vezmu na to ubytování.

"Jsou to moje studia víš a jsou to ty nejlepší tady v letovisku" chlubí se Řek.

Hm,tak to teda bude terno ,pomyslím si!Autobus má docela problém zajet po úzké polní cestě mezi rajčaty a hroznovým vínem,nakonec projede a zčásti poničí i pár porostů v poli.

"Den pirázei",nevadí, zařve Řek ,jen jedˇ,jako že žádný problém.V tu chvíli,je ale naproti vidět malou stařenu,které se očividně nelíbí ,že jí někdo planýruje pozemek a začne hystericky řvát...
"Řek jen mávne rukou a prohlašuje ,že je to stará megera Marika".

V duchu se nemůžu udržet smíchy,ale i klienti se dobře baví a komentují chování řeckého byznysmena.

"Prosím vystupte si sdělím lidem,půjdeme se ubytovat.Jenže v tu chvíli mi Řek oznamuje  že naše cestovka nemá celý jeho komplex ,ale jen deset studií,a že ještě zajedeme na další ubytování v letovisku.Autobus ale necháte na parkovišti v "centru"a můj bratranec Spiros Vám kufry rozveze.

Za chvíli někomu volá a rozčiluje se do telefonu."Siko kje ela."Vstávej a dělěj........

Z toho pochopím ,že Spiros zřejmě ještě vyspává ."Malaka",idiote...........!
Čekáme na Spirose asi dvacet minut,slunce začíná už pěkně pálit a klienti jsou očividně nervózní.

Tak co bude Majko,jak dlouho tady budem ještě čučet.Omlouvám se jim s tím,že autobus žřejmě nebude schopen zajet k jejich apartmánům a čekáme tedy na šéfova pomocníka,který nás tam zaveze.V dálce je vidět nabouraný Nissan s korbou.

Z auta vystupuje madík kolem 25 a oči má pěkně oteklé.Vzteky začíná házet na korbu auta kufry a tašky .

"Řařve ,jedem" a my se za ním vydáváme pěšky .Ubytování máme rozházené po celém letovisku.Někteří z klientů mají větší štěstí a jsou ubytováni přímo u moře s dlouhou písčitou pláží.Před domem na pláži ,který má asi pět pater mě zvučným hlasem vítá muž,který je jen v kalhotách a do půl těla nahý.

Spustí na mě lámanou němčinou,něco jako wilkommen,Majka,wilkommen!Je šíleně uřvaný,asi to bude patřit k jeho povaze.Všimnu si jak je upocený a strašně chlupatý ,jako opičák.Pokaždé když mi něco vysvětluje a mává rukama,,nelze opomenout ten hrozný zápach ,který se line z jeho podpaží.

Pomalu si začínám tvořit obrázky o každém z nich!V duchu si říkám,kdyby jsi se raději vykoupal a na ten svůj huňatý porost na prsou až ke krku raději něco hodil!Za chvíli už nám chlupatý majitel George představuje svou manželku Mery.Jeho žena je malá blondýnka kolem pětačtyřicítky,stále usměvavá i když bych řekla ,že se jedná spíš o nostalgický  úsměv.

Pomyslím ,si no ty si s ním teda asi užiješ !!A nejsem daleko od pravdy.Za chvíli už George svou drahou ženu popohání,ať ještě jednou zkontroluje všechny pokoje.Víš ,řekne George,Mery je moc hodná ,ona tady uklízí moje apartmány a taky pere úplně sama všechny lůžkoviny.

No,to už mám dost.Jak asi budou ty lůžkoviny vypadat?
Přeci všichni posílají prádlo do prádelny,to vím už i z té Itálie.No ,nic,řeknu si to není můj problém ,pokud si vysloveně nezačnou klienti stěžovat,kdo ví?

Ubytuji lidi a popřeji jim příjemný pobyt.Nechám Vám pod dveřmi vzkaz, ohledně zítřejší informační schůzky,v kolik a kde se sejdeme.Jinak během celého dnešního dne mě najdete v kanceláři ,kde jsme zastavili poprvé,musím se trošku zorientovat a dát dohromady výlety a tak......Loučím se a nasedám ke Spirosovi ,který mě odváží po hrbolaté silnici do kanceláře .............