Peklo na zemi

Pokud jste si přečetli pár článků na mém původním blogu, mohli jste si udělat obrázek o mém vztahu k čínské populární hudbě. Ale vždycky může být mnohem hůř. Třeba když vám ty generické slaďáky zazpívají sami Číňani na karaoke...

Karaoke

Karaoke - čínsky 卡拉OK (znaky se čtou "kala") nebo také KTV (Karaoke TeleVision) je velmi oblíbenou kratochvílí mladých Číňanů (stejně jako v celé východní Asii). Číňani hudbou žijou - všude chodí se svými mp3 přehrávači, případně si hudbu přehrávají přímo v mobilu (často nahlas, bohužel) - a když si náhodou mobil či přehrávač zapomenou doma, obstarávají si hudební produkci sami. Protože pojem "ticho" Číňani neznají. Některým Číňanům to ledabylé prozpěvování opravdu jde tak, že by Osvaldová se Soukupem zírali se sesutýma čelistma. Bohužel, ne všem... a v čínských masách je byť i nepatrný zlomek pořád astronomické číslo. Umocněné na druhou čínskou pop-music. Stále tedy nemůžu pochopit, co mě vedlo k rozhodnutí to čínské karaoke na vlastní kůži zažít. Li se třema kámoškama se chtěla trochu vodvázat a domluvily si babskou jízdu celou noc právě na karaoke. Ale že jestli chci jít taky, můžu jít s něma. Tahle nabídka se ovšem nedala odmítnout. Lákala mě na tom hlavně ta prvotřídní zkušenost - zažít ten fenomén na vlastní kůži. Zkusit se přece musí všechno, i to špatné, aby si pak člověk mohl více vážit věcí dobrých. Vydupal jsem si podmínku, že zpívat budu, jenom když se mi bude chtít. A to bych se musel nejdřív ožrat. A kdo mě zná, ví že tohle nehrozí :) Holky na tu odvazovou noční jízdu samozřejmě "chlast" přichystaly... ale mám pocit, že bych se neožral ani kdybych tu sedmičku červeného a šest plechovek ananasového piva vypil sám. Bych se dřív třikrát zeblul, protože to smíchaly dohromady. Ale zmírnilo to tu palčivou bolest hlavy... Číňani to karaoke rozjeli ve velkém stylu. Podávali doslova heroické výkony. Každý song byl zpívaný procítěně, od srdce, dávali tomu všechnu svou energii. Prvních pár songů odzpíval čistě jen předseda (kterého občas doplňovala Qiongqiong, která jako jediná zpívala ještě obstojně) - předsedu to tak zmohlo, že zbytek večera v tom neskutečném rachotu prospal. A rachot to byl opravdu hrozný - na pozadí nesnesitelných slaďáků rezonovaly falešné čínské hlasy mohutnou ozvěnou ze šmejdských mikrofonů. Konečně jsem taky slyšel sólo zpěv Li. Bylo to hrozné. Ale ona se stejně radovala, že je dokonce ten pokrok od minula slyšitelný. Táhlo asi tak na půl druhou ráno a rachot nijak neulehčující mému bolehlavu byl už téměř k nevydržení. Uvažoval jsem, že to prostě zabalím a nechám holky o samotě bavit se až do rána. Nepočítal jsem ovšem s tím, že ten lokál na noc normálně zamknou (!) a odemyká se až v šest ráno, až přijdou lidi na ranní šichtu. To byla od nich nechutná podpásovka... Nečekaně se mi ale nakonec podařilo v té apokalypse taky zalomit. Měl jsem totiž naštěstí akutní spánkový deficit z předchozích dvou nocí. Holky se vydržely bavit od jedenácti večer až do půl šesté ráno. A furt zpívaly, v pozdějších hodinách ve třech a na spaní se postupně střídaly... a furt žraly. Číňani do sebe pořád něco cpou. Speciální zálibu mají v různých semínkách. Rozlousknout, vyžrat vnitřek a suchou tvrdou slupku hodit na zem. Číňan za sebou musí nechat viditelnou stopu. Ráno pak nešel udělat krok, abych botou nerozdrtil minimálně deset šup. Přijde mi lepší nechat po Číňanech pokoj vyhořet než to uklízet... Jedinou útěchou, co mě držela při životě, byli The Cardigans. Když jsem nespal, brouzdal jsem stotisícovým archivem písní a vybíral, co si pustím na zhojení. Stačilo mi procházet "jen" zhruba čtyřtisícový archiv zahraničních interpretů. Nacvakal jsem si do plejlistu například The Verve - Bitter Sweet Symphony, Lou Bega - Mambo No. 5 (:D) a další, na které už si nevzpomenu, ale Cardigans se svým Lovefool měli být zlatým hřebem večera. První zápis do plejlistu mi nevyšel, protože než přišli na řadu, přesunuli jsme se do jiného pokoje - určitě naschvál. Druhý pokus jsem si nejdřív myslel, že jsem prospal, ale po nahlédnutí do odehraných písniček jsem zjistil, že ty bestyje mi to, hned jak jsem zavřel oči, z plejlistu vymazaly. Ráno, když holky dozpívaly, byla moje chvíle. Jako předskokana jsem si vybral 唐朝乐队 Tang Chao - 梦回唐朝 Meng Hui Tang Chao, abych holkám ukázal pořádnou čínskou muzyku. Po úvodním dvouminutovém sólu, ani se frontman nerozezpíval, holky celou televizu vypnuly, že se to nedá poslouchat a jdeme spát... Ale tohle si pustily asi desetkrát. Aaaaarrrrrggggghhhhh..... Článek původně pro http://tsu.bloguje.cz/