Staré rány je potřebné občas otevírat

V tomto příspěvku bych si přál do hlav dnešní mládeže, která už nebere v potaz při dnešní děsivé globalizaci pár událostí, které podali světu zprávu o tom či jiném národu a o tom, čeho je schopen.

Máme tu minimálně dvě ukázky různého přístupu národů, které ve válkách sahaly k naprosto odporným způsobům boje a zacházení se zajatci (ve 20. století!), k jejich vypořádání se s minulostí. Ač u toho prvního, Německa, existuje doposud jakási odpovědnost za tyto činy – například důkazem jsou uskutečněné reparace – u toho druhého, Japonska, si o tomto můžeme nechat pouze zdát.

O hrůzách způsobených nacistickým Německem ví v současnosti relativně velká část populace (ovšem v porovnání s rozsahem zvěrstev je to žalostně málo, hovoří ze mě zkušenost s těmi později narozenými – rok 1988 a mladší), o těch, jež provádělo Japonsko se jakoby mlčí.

O Nankingském masakru (začal v prosinci roku 1937) jsem četl už kdysi dávno a vím, že už tenkrát jsem byl doslova zoufalý z toho, že na zmínku o tomto činu si nevzpomínám ani z výuky dějepisu na základní škole, ani na střední škole a nevybavuje se mi ani jeden dokumentární film, který by se tímto temným obdobím Japonska zabýval. Článek Japonsko prozkoumá ostatky obětí hrůzných válečných experimentů mě ovšem upozornil, že nejen Nanking by měl být pro současné Japonce symbol studu a pocitu viny. To, že Japonsko, které považuji za jakýsi vzor v oblasti ekonomiky, techniky a dalším, není schopné ani v dnešní době plně uznat tato zvěrstva a snažit se alespoň o vstřícná gesta (protože nic jiného není stejně možné), je pro mě smutná skutečnost. Nemluvě o tom, že o chování Japonska za 2. světové války je jen velmi malé povědomí.

Ale abych se vrátil k úvodu, vůči státům, které se dopustili takovýchto činů není možné vystupovat tak, že vše bylo odpuštěno. A to, že ten, kdo tyto problémy ve veřejných diskuzích otevře, je ihned osočován z otevírání starých ran a tím pádem je špatný, je pro mě rozhodně nepochopitelné.

Proto říkám můj názor, že by mělo být těmto státům připomínáno to, čeho se příslušníci jejich národů dopustili a nikdy nenechat tyto činy zapomenout jen kvůli výhodným mezinárodním dohodám a paktům!