Co neztrpčí Evropa, ztrpčíme si sami

To, že se jsme se v roce 2009 vyhnuli tomu, aby Evropská unie „zlikvidovala“ tradiční zabijačky z českého venkova, je více než potěšující zpráva. Ovšem neradujme se předčasně, co nezvládla byrokratická unie, mohou (když ne úplně zvládnout) znepříjemnit „pilní“ ochránci zvířat.

Reaguji tím na článek s názvem „Při předvánoční zabijačce týrali v Mošnově prase, tvrdí ochránci zvířat“, kvůli kterému jsem si posteskl nad tím, že si zabijačku – řekl bych, že jednu z velmi vydařených a populárních českých tradic - můžeme do budoucna poněkud zkomplikovat.

Není pochyb o tom, že ochránci zvířat jsou velmi důležitou sortou lidí – pokud jde o týrání zvířat hladověním, bitím atd., na které umí upozornit i mu pomoci zabránit. V těchto případech je chvályhodné upozornit na jejich práci. Ovšem přijet na veřejnou předvánoční zabijačku a tvrdit, že se „týralo“ prase vzhledem ke špatnému omráčení, to mi přijde jako silný šálek kávy.

Možná je to dáno tím, že jsem vyrostl na vesnici a zabijaček jsem se účastnil relativně často. Snad by se mnou souhlasili ti dříve narození nebo ti, jež jsou také z vesnic v tom, že zabývat se v novinách či na internetu tím, že prase nebylo údajně správně omráčeno, je silně absurdní.

Pokud ale čistě hypoteticky připustím, že se tak stalo, měly by snad při každé zabijačce proběhnout za pomoci veterinárních přístrojů testy, zda-li je zvíře opravdu usmrceno? Pokud ano, doufám, že se žádné takové zabijačky nedožiji.