Lisabon-Londýn...a co tak Lanškroun ?

Ač už nemladý a zahraničními cestami poznamenaný, jsem, pravda v Lanškrouně nikdy nebyl. Tedy až do minulého týdne.

S ženou, /vlastní/, po pravici, jsme se jali zkoumat toto město, městečko v podhůří Orlických hor. A jak to tam vypadá ?  Dobře, ba náramně.

 Náměstí J.M. Marků  a jak jsem s překvapením zjistil, nazvaném po  profesoru a rektoru univerzity Karlovy, Janu Marku Marci /1595 1667/.-lékaři, fyzikovi, matematikovi, vynálezci a kdoví co ještě, který se v Lanškrouně narodil, který byl lákán jako profesor do slovutné  univerzity v Oxfordu, kam nakonec koněspřežkou neodjel, protože se cítil už starý a nemocný. Byl to patrně výjimečný chlapík, je po něm pojmenován jeden kráter na Měsíci.

Náměstí je vycíděné a úhledné s monumentální budovou radnice ze 16. století.
Za rohem je  informační služba s dvěma pohlednými a ochotnými mladicemi, informačních listů habaděj, hned vedle je knihkupectví - je sobota svátková a považte, otevřeno a usměvavá madam -šéfová dá ochotně řeč o svém městě kde se narodila, kde se před lety šťastně vdala a poradila kam, kde a kdy a proč-zajít. I jdeme z tepla do marastu a mžení a mrholení k lanškrounským rybníkům, pěkný kus kraje, ale téměř bez lidí, jenom jakýsi dlouhán na rozbahněné cestě bere do náruče svého malinkatého pejska, ten  vypadá jako malá bílá peřinka- "ten by se tady v tom blátě utopil", vece pán. Žena pajdá na vratkých bolavých kolenou a mrmlá "už dále nejdu"-nu návrat je šťastný.

 A ejhle -toto desetitisícové město má zimní stadion, nazvaný po rodáku  ing.Boži Modrém, slavném hokejovém brankáři, zavřeném pro nic a za nic komunisty na osm let.  Když byl propuštěn, žil ještě pár let než zemřel na nemoc z ozáření z dolů kde musel pracovat. 

A ...další překvapení ...Lanškroun je rodištěm olympijského vítěze  v desetiboji  Romana Šebrleho a jeho jménem je nazván atletický stadion.   Stadion je cele osvětlený, je podvečer a pošmourno, kluci tam hrají fotbálek, trénují běh, jednoduše stadion slouží. Nejinak je tomu u zimního stadionu Boži Modrého. Osvětlením se nešetří, puky z hokejek mladíků jenom třískají do krytu z umělé hmoty.Jaký je to rozdíl ve srovnání s mým rodným Brnem.Fotbalový stadion za Lužánkami zcela zapomenutý a zničený, stadion v Brně Králově Poli- není otevřen pro mládež, jenom sem tam se tam sehraje nějaké utkání II ligy fotbalu.Inu-měly by sloužit. A neslouží. Proč je to tak nevím a nechápu. 

Nu a je tady neděle a 9 hod 30 min a v kostele svatého Václava začíná mši polský farář Zbygniew  Czendlik, oblíbený jako málokdo, v kostele je tak odhaduji 1300 lidí-lidový pan farář prohodí pár slov se svým farářským kolegou, do davu se zeptá na  starou paní Boženku, kterou nevidí, je mu odpovězeno z několika stran-babky brebentí kde Boženka je, začne liturgie a zpěvy, všechno je to výklad lidový a příjemný, lidé ho berou s potěšením.

A když už jsme v té  kostelní náladě tak ještě na pár chvil do pravoslavného kostela hnedle nedaleko, budova pěkná a žluťoučká jako zralá hruška-tam už je lidí méně, asi tak padesát, patrně Ukrajinci, možná sem tam nějaký Rus-inu tady se Rusové neperou,  Putin sem ještě nedoběhl. Mše je vážnější, ale pěkná.

Pro potěchu žaludku nelze nenavštívit staročeský hostinec "Krčma", kam chodili lanškrounští sedláci, možná i pobudové i žebráci, jednoduše lid jaký byl a je  vždy a všude, už prý v 17.století. Je jenom pár sáhů od pravoslavného kostela. Cena krmě neutrhne kapsu ani důchodcům.

A když už jste nečetli pěknou knihu pana faráře Czendlika "Kostel, hospoda postel", tak pár jeho citátů.

"Tak trochu jiné vánoční přání....postavičkám z Betléma.
Nejprve popřeju oslíčkovi. Nejenom tomu z jesliček, ale i všem ostatním oslům bych přál, aby nebyli tak paličatí a tupí. Volům /těch je asi hodně, protože toto slovo často slyším/, přeji, aby neřvali z plna hrdla na své okolí, a aby si uvědomili, že všichni volové nejsou.
Ovečkám a beranům přeji, aby nešli slepě za každým pastýřem. Pastýřům zase přeji, aby si uvědomili,  že ovce, ta roztomilá zvířátka, nejsou tak hloupá jak vypadají. 
Andělům přeji, aby méně létali, ale více chodili mezi lidmi na Zemi...."