Ekologické a biologické postřehy z Řecka...

Možná, že v době koronavirové, když musíme sedět na zapraží  vlastního domu, protože nás škrtí ta malá potvora, není příliš vhodné rozněcovat žádostivost cestovatelskou pokud tato nemůže být uskutečněna, ale přece jenom....

Masaryk kdysi prohlásil . " Kant nescestoval a přece byl Kantem!".. ..Ovšem, nemůže každý být  Kantem, hloupějším zbývá cestování....

Chcete-li poznat řeckou přírodu, nejezděte do Řecka v červenci a v srpnu. Slunce vás zničí. Uvítá vás nehostinná,  spálená krajina, na řeckých ostrovech prostoupená rozsáhlými porosty neproniknutelné makchie-ostnitých keřů dosahujících výše jednoho metru, které jsou tvořeny myrtou, vavřínem, oleandrem a různými jinými siličnatými rostlinami, přes které se  bez mačety a s rozedranými lýtky nedostanete. Pokud chcete poznat řeckou přírodu, tedy na začátku června.

Před řadou let přitáhlo mě  a profesora Dalibora Povolného, vynikajícího entomologa evropského formátu, západní pobřeží Řecka s mohutnou pralesní formací Vikos Aoos, v  nejrozsáhlejším pohoří v Řecku, Pindu. Z hlediska geologického je tvořeno vápencovými  bradly a slepenci, z rostlinných formací jsou to vstavačovité rostliny, bodláky s chlupatými hlavičkami  modrými jako Egejské moře, siličnatými rostlinami a žlutými diviznami. Ze stromů jsou to duby a javory, v okolí známých klášterů Meteora ve vyschlém vádí, kde jsme stanovali, jsou původní formace platanů. Celek ale působí ekologicky neutěšeně. 

V chráněném území pralesa se pasou stádečka zubožených ovcí a koz, které mají schopnost vytrhávat rostliny těsně u země a odkrývají tak půdu, která nemá přirozený zápoj. V této oblasti Řecka dochází přímo k hrůzné erozi. Půda mizí .Entomologicky je to ale krajina bohatá. Jsou vidět jasoni  dymnivkoví, ve středí Evropě zcela výjimeční, u nás insekticidy téměř vyhubeni bělásci zelní, nádherně plachtí svoje teritorium si ochraňující otakárek zelený. Setkáme se  různými druhy svižníků. Bodláky jsou obsypány zelenými smaragdy-zlatohlávky. Na Meteoře jsme našli kapitální kusy roháčů.

Jsou vidět puntíkované vřetenušky-malý bombardér-černá dřevodělka i velká vosa žahalka obrovská, jejíž bodnutí je bolestivější než bodnutí sršně. Pro své potomstvo vyhledává larvy nosorožíků a roháčů do nichž klade vajíčko. Na řeckých silnicích  v této oblasti často uvidíte pohybující se kopečky, jedná se o želvy řecké. Z hadů pak, jako všude na Balkáně, ve stínu vápencové skalky vykukuje jako malý čertík zmije růžkatá.

Moře u západního pobřeží Řecka je nevábné. U městeček Igumenitca a Preveza doslova páchne, protože splašky jdou přímo do moře. Na pobřeží sice letní sídla Řeků záři bělostí, ale všechno nepotřebné se vyhazuje  před dům. Krabice, noviny, sklo. Kopce smetí. Nedaleko Prevezy je tato chudá země však vystřídána temně červenou úrodnou zemí- je to  "terra rossa", červená země, navátá přes Středozemní moře z Afriky.

Středozemní moře v těchto místech  je jako bez života. Jenom sem tam je vidět rybička, sumýš, nebo mořský ježek. Eroze  v horských masivech je více než hrozivá. Extenzivní pastva ovcí a koz prováděná po tisíciletí, mění toto území v kámen a poušť, následky pro Řeky a pro krajinu lze obtížně odhadnout. Patrně ale přinese toto zdevastované území Řekům v příštích generacích mnohé starosti.