Stáří je poslední část lidského života, vysoký věk. Jeho protikladem je mládí, tedy nízký věk. Neexistuje přesný okamžik nástupu stáří…
Asi už jsem stará.
1. Jsem babička. A to mě velmi těší.
2. Mám dospělé děti. Už dávno jsou dospělé.
3. Být moje děti „čilejší“, po mně, mohla bych už mít i pravnoučata.
4. Nosím brýle na čtení. Už mnoho let. Bez nich nemohu číst pohádky.
5. Barvím si vlasy, aby mi „nekoukaly“ šediny. Ne já sama, barví mi je kadeřnice. Už dlouho.
6. Jako zaměstnanec už nemám na platovém výměru žádné datum dalšího platového postupu. Už pár let.
7. Důchodový věk se blíží… Nějak moc rychle.
8. Už mi dvě děvčata v tramvaji nabídla, že mě pustí sednout.
9. Mám „Doklad o nároku na zvláštní ceny jízdného“ v MHD.
10. Mohu jezdit s cestovkou na zájezdy v programu 55+.
11. Mohu se účastnit celoživotního vzdělávání U3V. Už jsem absolvovala šest semestrů.
12. Mám tlačítkový mobil. Nový. Moje dospělé děti to nechápou.
13. Mám různé neduhy a beru na ně ráno jednu a půl tabletky.
14. Už bych neměla mávat, jak říká Halina Pawlowská.
15. Fotím se už jenom z dálky.
16. Ráno v zrcadle nemohu najít svoji bývalou podobu, divím se, kdo se na mě dívá. Večer je to trochu lepší. Ale zrcadel ve zkušebních kabinkách se opravdu děsím.
17. Chodím s hůlkami.
18. Vím, co to jsou „stařecké“ skvrny na rukou.
19. Platí pro mě, že už si nemohu hrát na schovávanou, že by mě nikdo nehledal. (No ale v tom starém vtipu to platí už pro ženy po čtyřicítce, a ty to dnes mají jinak, právě se rozhodují, zda už je čas začít „pracovat na miminku“).
20. Babička Boženy Němcové, když přijela na Staré bělidlo, prý se čtyřmi zuby a bílými vlasy, byla o pár let mladší než já…
Nebo ještě ne?
1. Mohu se o všem poradit se svým tatínkem, který se mi vůbec nezdá starý. Chodí k volbám, používá mobil, notebook, komunikuje „mailem“, používá e-shop, fotí, jezdí na kole, chodí na výlety, řídí auto, pořádá srazy se spolužáky ze školy, vaří, peče, má rád koláče, espresso, pivo a víno… Já taky, jen v autě sedím raději na místě spolujezdce.
2. Nosím džíny, džínové šaty a sukni. Barevné punčocháče. Žabky, tenisky, sandále.
3. Zatím vyběhnu schody do třetího patra a doběhnu tramvaj, většinou.
4. Ty moje hůlky jsou trekingové.
5. Nabízené sedadlo v tramvaji jsem zatím odmítla.
6. Ještě nemohu jezdit v MHD zdarma, slevu nemám ani ve vlaku a v autobusu.
7. V galerii, v muzeu a v kině platím plné vstupné, většinou.
8. Před pár lety jsem složila druhé státnice (ne v U3V, tam nás nezkoušejí).
9. Pamatuji si několik přihlašovacích hesel.
10. Nemám bílé vlasy a mám více než čtyři zuby.
Asi ano, dvacet argumentů „proti“ nedám
