Medvěd v Polabí
Bylo to někdy před čtyřiceti lety a vedli ji na řetízku. Cirkusového medvídka tehdy vozili autem po školách a školkách. Naše děti byly nadšené, míša byl hravý a vypadal, že ho to také baví. Děti ho nesměly hladit, jen se z uctivé vzdálenosti koukat, a on jim v tělocvičně předvedl pár veselých kousků. Dlouho na to vzpomínaly. Dnes myslím - nemyslitelné… Asi by se už nenatočilo ani Šest medvědů s Cibulkou, a nevím, zda je korektní pohádka O třech medvědech, když jeden byl medvědice a pohlaví mláděte je nejasné. A co medvědí česnek, když u nás nežijí? Nebo už zase ano? Vrací se k nám vlk, ale medvěd? Na našem území byl prakticky vyhuben v 18. století. Spatřili ti zkušení myslivci opravdu medvěda? Nebyla to spíš kachna? Ta novinářská? Nepíše se nic o stopách, trusu a dalších známkách pobytu huňáče. Nebo jde o podobně záhadného tvora jako je lochnesská příšera nebo sněžný muž? Ty se nikdy nepodařilo prokázat. Nebo jako byl had v Jenštejně, který měl pokousat holčičku, a zmizel. Jen ta mamba zelená se našla…
Představuji si, jak se to několikasetkilové zvíře v lednu probudí z hibernace a putuje našimi většinou snadno přehlednými kraji na západ ze Slovenska nebo z Beskyd, z lesa do jiného lesa po polích kolem hustě obydlených míst a obřích výrobních hal. Až někam ku Praze… Nikde nezanechá stopy. Viděn u Mnichovic, u Hlavence, naposledy u Všetat, ale vždycky se vypaří, aby se pak objevil o kus dál.
Nechci situaci zlehčovat, v dnešní době je leccos možné, všichni si pamatujeme, jak se rychle šířil koronavirus… Ale medvěd je přece narozdíl od koronaviru dost viditelný. Ještě tak, aby to byl kodiak, ten má tři metry sedmdesát, v Pelíškách...
Dnes jsme byli kousek od Všetat na procházce a z otevřených vrat jedné zahrady na nás vyběhl pes, skákal nám až na ramena, vítal nás a ušpinil od bláta. Občas se nám to stává, majitel se většinou omluví nebo utrousí něco v tom smyslu, že pes je pes, ale nejčastěji prohlásí, že jeho miláček „nic nedělá“, že se nemáme bát. Primárně se psů nebojím, ale opravdový strach jsem už zažila. Šly jsme se sestrou příměstskou zelení u chatové osady. Od jedné z chatek se k nám přiřítili dva hlasitě štěkající vlčáci, neskákali, ale zavěsili se na nás a šli nám v patách, těsně za našimi zády, občas do nás šťouchli čumákem. Trvalo to pár minut, pak je majitel odvolal, ale víme, že dva psi už jsou smečka, takže jsme myslely, že jsou to naše poslední chvíle. Druhé psí setkání by se mohlo nazvat, „jak nás zachránili pruhovaní“. Nesli jsme s partnerem dva košíky hub krajem lesa poblíž silnice. Za městem je ranč, chovají tam koně. Měli otevřená vrata a z nich k nám přiběhli dva halamové, dobrman a nějaký obrovský ovčák, doráželi na košíky a obíhali nás. Neodhadnu, jak dlouho to trvalo, neměla jsem daleko k panice. Naštěstí pár metrů od nás přeběhla přes cestu bachyně s mláďaty a hafanům zavoněli mocněji než my a naše houby, tak se za nimi pustili. Takže zatím máme spíš strach z nezodpovědných „páníčků“, kteří nechají volně pobíhat své „mazlíčky“.
Psy i medvědy máme všichni tři rádi! Ale dodržujeme rozestupy.
Olga Medová
Po letech
„Já jsem skoro nikoho nepoznal,“ vyprávěl kamarád, „z blondýn jsou zrzky, tmavovlásky jsou odbarvený a některý jsou šedivý. Hubený holky přibraly, a ty, co dřív byly krev a mlíko, zhubly a pily celou dobu jenom minerálku!
Olga Medová
Aj tak sú stále frajeri
Lucerna, prestižní místo pro oslavu. Sváteční nálada, vzpomínky, emoce, nostalgie. Narozeninový dort, květiny, milí hosté. Dárek dostali všichni přítomní.
Olga Medová
Jeden čáp jaro nedělá
Včera nám nad hlavami majestátně mával křídly čáp. Nemohli jsme se na jeho magický let vynadívat. V okolí Prahy vzácný úkaz... Naposledy jsme tu čápa viděli před deseti lety.
Olga Medová
Zahalená a odhalená
U ženy většina mužů ráda popustí uzdu své fantazii a představuje si to, co je skryto. Představy se pak naplní, nebo ne, někdy zůstane jen u té fantazie.
Olga Medová
Čas. Zimní i letní…
Že prý trávíme denně několik hodin na mobilu, na sociálních sítích, na počítači, u televize... To je určitě lež jako věž! Kde bychom na to vzali čas???
Další články autora |
Ženě se do ruky zakousl pes. Muž, který jí přispěchal na pomoc, zvíře zabil
Ženu v Žihli na Plzeňsku vážně pokousal volně pobíhající pes. Na pomoc jí přiběhl příbuzný, který...
„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici
Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...
Brutální útok nožem v Mannheimu, policista po něm bojuje o život
Šest lidí v pátek utrpělo zranění při útoku nožem na náměstí v centru německého Mannheimu, uvedla...
Nemocnému synovi vstříkla do krve vodu. Chtěla jsem, aby to skončilo, řekla
Mimořádně nešťastný případ matky samoživitelky a jejího vážně nemocného dítěte řeší Městský soud v...
Velký podfuk s výsluhou, nemocenská i v civilu. Policisté obírají stát o miliony
Premium Státu rapidně rostou výplaty výsluh pro policisty, hasiče, celníky či dozorce. Loni Česká republika...
Nikdo mi neřekl, jak o jizvy pečovat, říká zakladatelka organizace Císařovnám
Seriál Před pěti lety čekala Eva Zubec svého prvního syna. Během porodu lékaři vyhodnotili, že bude muset...
V Indii po šesti týdnech skončily parlamentní volby. Očekává se vítězství Módího
V sobotu završila Indie po šesti týdnech proces parlamentních voleb, ve kterých současný premiér...
Izraelští osadníci blokují humanitární pomoc pro Gazu. Mají tipy i od vojáků
Židovští osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu blokují nákladní vozy s humanitární pomocí,...
Muž v Německu střelil svou těhotnou ženu do hlavy. Pátrá po něm i vrtulník
Policie v Porúří na západě Německa pátrá po útočníkovi, který dnes dopoledne na dvou místech ve...
- Počet článků 169
- Celková karma 16,39
- Průměrná čtenost 528x