Horečka nedělní noci aneb Lidé bazénoví IV

Vidět na teploměru 38 stupňů si skoro nikdo nepřeje. Je – li teploměr lékařský, pomalu saháme po růžové tabletce. Ale co dělat, když má horečku svět kolem nás? 

Kdo byl v tuto tropickou neděli dobře naložen, byl zřejmě naložen v nějaké vodě, která měla teplotu alespoň o trochu nižší než vzduch, než naše krev a vnitřní orgány. Na Lhotě bylo „tělo na tělo“, to plavkové i nahaté, koupaliště praskala ve švech,  a plné byly dokonce i kryté bazény. Tam bývají dráhy plnější hlavně v obdobích, kdy začínají vadit plnější tvary. Po Vánocích a na jaře před hlavní plavkovou sezónou.

Po „velké  (covidové) přestávce“ byl návrat plavců do chlórovaných vod pod střechou zpočátku pomalý, někdy bylo v bazénu méně plavců než personálu (plavčík, uklízečka a pokladní). Nejdříve se do našeho bazénu vrátili opravdoví skalní milovníci vnitřních vodních prostor a ranního plavání. Postupně se přidalo i pár nováčků…

Dlouhá, široká a brýlatá

S jejich příchodem budova hned ožila. Na chodbě, v šatně i ve sprše hlasitě dámy probraly právě probíhající rekonstrukci chalupy nebo domu (nic není na skladě a ty ceny!), psy (chlupy v posteli a návštěva veteriny),  (ne)úspěchy dětí ve škole, zahradu (kupuješ muškáty každý rok?), aktuálně zatejpovaná místa na těle (chodím s tím i na rehabilitaci), sportovní aktivity potomků (v těch šatnách hokejistů to strašně smrdí, z těch hadrů to prostě nevypereš…). V bazénu pak pokračují v líčení zážitků z víkendu. Jsou veselé, pochvalují si, jak snadno a rychle tím společným plaváním časně ráno před prací pěkně zhubnou či zpevní tělo do plavek. Zřejmě byly tak úspěšné, že jim stačily tři hodiny. Víckrát se neukázaly, ale třeba se zase vrátí…

Pinocchio

Jeho špičatý nos se snad opravdu prodlužuje. „Já jsem se sprchoval doma. Tohle jsou fakt plavky. (Někdy to připomíná slipy, jindy obří trencle). To vy jste mě kopla. Já jsem tu byl dřív, to je moje dráha...“

Dvojka s dlouhou předehrou

Než spolu ladně jako lachtani skočí svorně do první dráhy (v žádné jiné než označené „pro kondiční plavání“ by se dobrovolně nikdy neocitli) a oba opravdu na pohled krásně plavou, provádějí společně mnoho přípravných cviků a úkonů.  Pečlivě protahují svaly všech končetin, máčí brýle a šnorchly, chystají ploutve, destičky a lahvičky s iontovým nápojem. Nastavují chytré hodinky. Rovnají na sobě plavky i čepice, aby perfektně seděly. Vše konzultují s plavčíkem. Vlastní vodní akt je pak ale kratší než ta fáze přípravná.

Neplavci

Několik osob obou pohlaví jednou týdně někde „schrastilo“ 60 korun, zaplatilo za vstup a v teplé sprše se všichni vydrhli, přeprali si své prádlo, oblékli do jiného, vyždímané nacpali do igelitek, které měly už pár šrámů a ďurenek. Tak za nimi kapalo po chodbě a schodišti jako vodníkovi ze šosů. A tím se to prozradilo. Už jim byl vstup zamezen.

Školáci a školačky

Vrátila se povinná výuka plavání v rámci základní školy i plavecké zájmové kroužky. Děti jsou rozdělené do skupin, některé už plavat umějí, za rok se opravdu zdokonalí v plaveckých způsobech, zlepší si styl. Mnozí skáčou z „třímetráku“, ve vodě jsou jako doma. Většina se naučí obstojně plavat, skočí si šipku a ve vodě je ráda. Menší skupinka s vodou nikdy nebude kamarádit. V očích děs,  chodí u kraje, nepoloží se na vodu, nechce si potopit hlavu…

Užijte si léto v jakékoli vodě! Letos už začalo - 21. června v 11. 15!