Chléb náš vezdejší

Chlebíček je boží dar, ten se nikdy nepřejí, říkávala moje babička. Dnes má svůj svátek. Ne babička, ale ten chleba a s ním i pekařská profese. 

Celá naše rodina je „chlebová“. Z výletů si navzájem vozíme pečivo z místních pekáren jako  dárek, slané i sladké. Pečení se rozmohlo, tak se dá skoro v každém městě nalézt nějaká specialita. Dlouho u nás vítězil chléb od Mašků z hor, obří horažďovický kulatý bochník, preclíčky z Bělohradu a modlitbičky z Miletína. (To není reklama, ani nevím, zda všichni s novými cenami surovin a energií ještě roztápějí své pece). Vezli jsme domů nezvyklé bochníčky i z Alp, Pobaltí a z Norska.

V našem městě je pekárna, co pamatuji. Ve staré, dnes už zbourané budově jsem po základní škole byla na brigádě, od večera do rána jsem pekla rohlíky a housky. Noční směny mi tak rozhodily režim, že jsem o víkendu nevěděla, jestli svítá nebo se stmívá. Prý bych si zvykla… V nové budově pod známou značkou se peklo mnoho druhů chleba, bílého i celozrnného pečiva, buchet a koláčů, závinů, vánoček a mazanců. Pekárna ale končí… Ve městě má dva obchody další pekárna z okolí, rovněž se širokým sortimentem výborného pečiva. V prodejnách se zdravou výživou lze koupit skvělé chleby od místních pekařek, které se zrodily v nedávné vlně předávání sklenic s kváskem pod heslem „Kdo nepeče, není Čech“. Nejoblíbenější jsou  chleby a bagety „s příběhem“ od Šárky. Chleba s droždím i kváskem se peče i v domácích pekárnách nebo v běžné troubě. Je tu ale také devět velkoprodejen s rozpékárnami. A v jejich regálech nepřeberné množství druhů pečiva ze zmrazeného polotovaru. A tak se na stolech mnohých domácností, ve školních svačinových krabičkách i na talířcích ve školkách často objevuje chléb náš „ne zdejší“.

V poslední době máme doma na stole nejčastěji voňavé bochníčky od neteře, kterou covid naučil né housti, ale housky. Těmi začala. V časech, kdy se místo kvasnic používalo „cosi“ z brambor. Postupně přidávala sádlové a karlovarské rohlíky a nakonec se pustila i do cukrařiny. Zvládne koláče, jakýkoli tradiční zákusek, od rakvičky po větrník, pustí se i do pravého sachru, pusinek, pavlovy i makronek.  Peče míšu, red velvet, mrkvový dort i cokoli na přání. K narozeninám mašinku i jednorožce, šachovnici i letadlo s vrtulí. Jen nějaký nízkokalorický dortík, co by se dal jíst bez výčitek, zatím neumí. Zatím!

Autor: Olga Medová | neděle 16.10.2022 9:31 | karma článku: 13,19 | přečteno: 216x
  • Další články autora

Olga Medová

Jeden čáp jaro nedělá

28.4.2024 v 13:07 | Karma: 10,59

Olga Medová

Zahalená a odhalená

7.4.2024 v 8:46 | Karma: 14,36

Olga Medová

Čas. Zimní i letní…

31.3.2024 v 21:36 | Karma: 20,04

Olga Medová

Útřivé

18.3.2024 v 23:55 | Karma: 15,69

Olga Medová

Za časů UčíTelky

1.3.2024 v 23:40 | Karma: 14,26