Státní maturity? Jsem proti!

Kritika dosavadních maturit na jednotlivých školách je zcela neobjektivní. Dosavadní maturity na jednotlivých školách byly na slušné úrovni, ale stát (ministerstvo školství a pedagogické instituce) o nich nic nevěděl a neví. A šlo přece hlavně o jejich nejednotnost a státní maturity jednotné stejně nebudou.

Podle mých zkušeností probíhaly maturity na jednotlivých typech středních škol sice rozdílně - logicky v závíslosti na typu školy, úrovni žáků - ale kvalitně. Učitelé zpravidla kladli na maturanty požadavky přiměřené jejich možnostem - s tím, že maturita představovala přiměřené riziko a vyžadovala přípravu. Nejlepší maturanti třeba i z učebních oborů s maturitou se dostávali na odpovídající obory studia na VŠ, nejhorší maturitu zvládli na více pokusů a se zpožděním. Tento přístup vlastně přijatý model státních maturit jen potvrzuje v podobě dvouúrovňových zkoušekj z hlavních předmětů. Samozřejmě, že někteří SŠ učitelé byli a budou podvodníci - školní maturitu se žáky připravují jako divadelní představení s detailně předem známým textem včetně domluvených narážek zkoušejících. Tito lidé jistě uplatní svůj talent i u státních maturit.

Za svou dlouhou praxi jsem zažil jedinkrát oficiální sledování průběhu maturit. Šlo o přítomnost pracovníků pedagogického výzkumu při zavádění nové formy maturit na SOŠ zařazené do experimentu. Vím také o jednom pozdějším "výzkumu" asi z 90. let - tedy z doby, kdy kritika tradičních maturit začala. Výzkumníci shrnovalií svůj rozbor znění maturitních otázek, které si nechali ze škol zaslat. Dostali je jen z části škol, u části z nich nevěděli z jakého typu SŠ otázky přišly. Obsah otázek byl hodnocen jen podle jejich názvu. Snadno si pak můžeme představit, že třeba u otázek z matematiky bychom nemuseli vůbec poznat, zda maturanti byli nuceni počítat (znamená např. otázka "Rovnice" obecnou diskuzi o tom, co rovnice jsou nebo řešení konkrétní úlohy?). Abych práci SŠ nepřechválil: V této zprávě byl uváděn i  počet maturitních otázek, které na jednotlivých školách v jednom předmětu mají - pohyboval se asi od 22 do 33, má jich být 25-30.

JInak se odvažuji tvrdit: Maturity se proti původní tradici zásadně změnily! Myslím, že nejvíc je to patrné na maturitě z českého jazyka. Tradice - to bylo odříkávání životopisných dat autorů a seznam jejich děl a obsahů. Dnes jde většinou a práci s literárním textem, o vyjádření názoru, pohledu. Částečně za to může nová generace učitelů, které je již pouhé odříkávání předepsaných vět cizí (zažil jsem kdysi velmi chválenou kolegyni, která žákům gymnázia diktovala texty záložek z knih a vyžadovala jejich přesnou reprodukci!), ale i nová technika - dnes je možné nakopírovat spoustu materiálů a dát je během maturit k dispozici. Myslím, že podobný trend je trochu patrný i u jiných předmětů.

Byl by velký problém, aby tohle někdo obektivně zachytil? Myslím, že ne. Představme si, jak u maturity sedí jako hosté studenti VŠ - budoucí učitelé - a zaškrtávají v připravené tabulce kolonky nebo si zapisují poznámky pro strukturovaný dotazník.

Zatím to vypadá tak, že stát vyhlašuje, že sřední školy dělají maturity špatně a že je tedy musí udělat pořádné a líp! Jen aby to zvládnul aspoň na trojku.