Pane Matějko,

možná jste měl do svého profilu napsat, co jste vlastně na té střední škole učil. Pochybuji, že to byla čeština. Snad to bylo v jiných předmětech lepší...

Školství po 89

Tak moje školní zážitky začínají v roce 89. Pamatuji si Jiskřičky, taky to, jak mě mrzelo, že pak už nebyly, plynové masky, pochod s pytlíkama na nohách, v družině každý týden kino za 1Kčs, kroužení po dvoře o přestávkách, radost, když mi paní učitelka dovolila psát perem místo tužkou, problémy s malou násobilkou, přestup na druhý stupeň, trepku pod mikroskopem, pořád problémy s násobikou a k tomu i se zeměpisem, nudný dějepis, samostudium v knížkách bylo zábavnější, a nakonec slohová práce z 8. nebo 9. třídy, která na paní učitelku moc nezapůsobila, ale o pár let později posloužila jako základ maturitní slohovky (vzhledem k tomu, že tentokrát paní češtinářka pěla ódy, tak usuzuji, že propad úrovně našeho školství během těch 4, 5 let musel být ohromý.)

Stejně ale myslím, že z takovýhto subjektivních vzpomínek se moc ucelený obrázek na situaci ve školství v dané době získat asi nedá.

Re: Školství po 89

To chození po dvoře nebo po chodbách o přestávkách mě udivuje. Sám jsem od roku 1979 nic podobného ve škole nezažil, ani starší sourozenci dříve, ani jsem o ničem podobném v té době neslyšel.

teda, pane autore,

jestli Vám v roce 1960 bylo 6 až 7 let, tak to si z nás nědělejte prču, asi tak