Co má vlastně dělat ministr školství?

Popravdě řečeno nevím. Ale když jsem včera sledoval na ČT 1 diskuzi s novým ministrem školství o jeho návrhu sepisování smluv mezi školou a rodiči nepošlušných žáků, tak jsem se sám sebe několiklrát zeptal: Má takovéhle věci dělat ministr školství? Co má vlastně dělat?

Ministr školství včera večer na ČT 1 obhajoval svůj návrh přístupu k problémovým žákům. Navrhuje, aby škola sepsala s rodiči smlouvu, v níž se zaváží k větší spolupráci se školou. Tyto smlouvy prý se osvědčily ve Velké  Británii a také v našich pedagogicko-psychologických poradnách. Ministr tyto smlouvy nenařizuje, ale doporučuje k diskuzi. Sám už možnost jejich zavedení projednal v rámci vládní koalice a získal k nim politický souhlas. V televizní diskuzi se dvěma řediteli ZŠ, jedním poradenským psychologem a dvěma matkami školních dětí zrovna neuspěl. To není ale to nejpodstatnější - podstatnější je otázka: Je tohle ta pravá náplň práce ministra a rozumný předmět jednání vládních politických stran?

 Řekněme si jasně: Jakési smlouvy mezi školou a rodiči jsou naprostá prkotina, ministr by se takovýmito prkotinami zabývat neměl a už vůbec by o nich neměla jednat koalice.

Třeba namítnete, že nekázeň ve škole je závažný problém a že by ony smlouvy mohly fungovat. Můžete mít pravdu. Jenomže problémů v oblasti školství od mateřských školek po univerzity je přece nepřeberně. A tak si ministr může  vzpomenout, že třeba učitelé mají psát rodičům víc dopisů nebo mejlů, že kázeň upevní, když  žáci na začátku hodiny nejen vstanou, ale také pozdraví nahlas učitele nebo když si jednou denně společně zazpívají. Pak každý z těchto nápadů projedná ve vládní koalici a když získá její souhlas, tak je začne prosazovat do škol.

 Řeknete, že jsou to přece jasné hlouposti? Na to, aby se jimi zabýval ministr a jednala o nich koalice určitě ano - a to včetně smluv mezi školou a rodiči. Pokud ministra nějaký konkrétní detail napadne, tak ho může předat jako námět dál. Sám se má zabývat většími záležitostmi. Co kdyby ony  smlouvy např.  byly součástí celého bloku opatření ke zkvalitění kázně ve školách? Ale ani o tom by neměla jednat koalice, ta samozřejmě musí projednávat např. zavedení  školného na VŠ nebo by (podle mě) měla také projednávat plánované rušení  středních škol. Projednával pan ministr slíbené rušení SŠ, jeho konkrétní provedení,pravidlla a plánovaný cílový stav,  se stranami vládní koalice? Naprosto zmatené jsou přijímací zkoušky na SŠ - bylo toto projednáno ve vládní koalici? Nevím.

Pokud si pan ministr myslí, že ony smlouvy jsou tak skvělé, tak je mohl propagovat už dřív. I jako řadový psycholog mohl psát do novin a do časopisů, mohl pořádat přednášky, mohl svoji myšlenku nabízet i ministerstvu školství. Dělal to všechno? Nevím.

 Ministr školství možná ale ví moc dobře, co dělá, když veřejně diskutuje o zavedenéí smluv mezi rodiči a školou. Ví dobře, že se předvádí, že oslovuje voliče. Ministr by se ale neměl předvádět, měl by pracovat.