Máme za sebou patrně nejpřelomovější volby vůbec od roku 1990. To, že se v krajích uchytí především levice vedená sociálně demokratickými hejtmany stejně jako doposud, splnilo očekávání. Nynější výsledky v krajích ukazují, že Sobotkova strategie „referenda o vládě“ skutečně zafungovala, z hlediska sociálních demokratů se však minula efektem. Pravicové partaje sice u voleb propadly, jejich volební debakl se však vzhledem k tomu, že si na centrální vládě již delší dobou samy pod sebou podřezávají větev, dal očekávat. Ten kdo ovšem skutečně může slavit úspěch, nejsou sociální demokraté, nýbrž komunisté.
To, že komunisté posilují, již dlouho naznačovaly všemožné předvolební průzkumy. Nyní je po skutečných volbách a KSČM se fakticky stává druhou nejsilnější politickou silou v zemi. Otázkou je proč vlastně. Jistě, nálada ve společnosti je špatná. Lidé propadají deziluzi z vládní politiky, čehož ČSSD chvatně využila svou výzvou o referendu, čímž spolehlivě odtáhla pozornost od skutečných problémů na krajských zastupitelstvech. Proč ale právě komunisté?
Bývalo všeobecně známo, že volební úspěšnost KSČM plyne především z takzvaných protestních hlasů proti aktuální vládní garnituře, komunisté totiž byli od pádu totality vždy v opozici. Nejsilnější voličskou základnu navíc tvořili především lidé vyššího věku, dalo se tak mluvit o nostalgii po starých zlatých časech. Stejně tak se dalo očekávat, že přízeň vůči KSČM s postupným vymíráním generace starších voličů postupem let opadne.
Je však nutno si přiznat, že v poslední době je v této oblasti znát jistý posun. Voliči KSČM se stále více stávají i mladí lidé a to nejen ti, kterým se nepodařilo najít si práci nebo jakýmkoliv způsobem se jim nepovedl start do dospělého života, jak by se mohlo zdát. Většinou jde sice o voliče nespokojené se stavem politiky avšak i zde již přestává argument protestních hlasů platit. Čím dál více voličů je totiž dokonce přesvědčeno, že KSČM je tou jedinou státotvornou stranou a v jednom konkrétním případě je Vojtěch Filip dokonce nejlepším porevolučním politikem!
Proč? Z jakého důvodu? Ano, česká politická reprezentace je prohnilá, v čem jsou ale komunisti lepší než ostatní strany? Čeho za posledních 20 let dosáhli? Co dokázali? Kde, jak a čím ukázali svou akceschopnost, onu tolik vyzdvihovanou jedinečnou státotvornost v rámci české politické scény? Faktem je, že KSČM se vyhnula většina velkých korupčních skandálů, které otřásly ostatními stranami.
Je ale nutno připomenout, že ani komunisté z toho nevyšli úplně čistí. Copak už jsme zapomněli na „kauzu Dolejš“ z roku 2009? A co si připomenout situaci v Moravskoslezském či Karlovarském kraji, kde se komunisté vedle ČSSD přímo participovali ve vládě. I v těchto regionech komunisté obrovskou silou posílili, v Karlovarském kraji dokonce zvítězili, přitom to byly právě tyto kraje, které pronajaly některé z místních nemocnic soukromým společnostem, byť komunisté před krajskými volbami v roce 2008 slibovali, že privatizaci nemocnic nikdy nedovolí. Byli to i komunisté, kteří pomáhali ve Středočeském kraji krýt úplatkářského hejtmana Davida Ratha, či v Moravskoslezském kraji mafiánské praktiky okolo sociálně demokratického hejtmana Jaroslava Palase.
Co se tedy musí odehrávat v hlavě člověku, který ve volební místnosti vloží do šedé obálky hlasovací lístek s komunistickou kandidátkou? Jistě už nejde jen o hlasy protestu nebo nostalgické volání po návratu starých časů, kdy měli všichni práci, sociální jistoty atd. Je jasné, že i kdyby komunisté v budoucnu získali tak silný mandát, který by jim umožnil vytvořit jednobarevnou vládu, návrat starých socialistických vymožeností by se nekonal. Stejně tak je přežitkem strašení návratem rudé totality a kádrové politiky. Mnohem pravděpodobnější je, že čím víc budou komunisté posilovat, tím více budou odhalovat svou pravou tvář a je možné, že za pár let, tak jako se nyní nadává na politiky z ODS či TOP 09, tak se bude nadávat na politiky KSČM.
Je pochopitelné, že nešťastný vývoj politiky přivádí mnohé k zoufalství. Mnohé natolik, že k volbám ani raději nejdou. Proč se ale dobrovolně připravovat o své právo v rámci demokratického procesu něco změnit anebo, když už volit, tak komunisty? Vždyť je tolik menších mimoparlamentních, skandály neposkvrněných stran zoufale žadonících o hlasy a se snahou něco změnit. Jsou zde piráti, nezávislí, různá regionální sdružení, která by zvlášť v rámci krajských voleb, kdy jde především o regionální politiku, měla dostat prostor ke slovu. Jak známo, na regionální témata, se však, byť by to bylo logické, příliš nehrálo (vyjma Libereckého kraje), sociálním demokratům se podařilo nastavit si pro volby svá pravidla, a jak to dopadlo, už víme. To je ale na jinou diskuzi.
