Štěpán Kotrba, svérázný publicista píšící pro Britské listy, podal stížnost Radě ČRo na svého kolegu Adama Drdu a obvinil jej z údajného porušení zákona a interních předpisů ČRo.
Kotrba vedl své křižácké tažení způsobem, který víc než co jiného připomíná stranické kádrování. Vlastně stále vede, protože v pondělí se objevil na Britských listech další text napadající Adama Drdu. Celá kauza je především ilustrativní ukázkou demagogie.
Ve skutkové podstatě své stížnosti adresované Radě ČRo Kotrba nejprve uvádí citace z textu Adama Drdy, které mu vadí: "…stupidní předsudky…", "…lidi, jejichž duchovní obzor přesahuje svět Krkonošských pohádek...", "…paní Bobošíková, byť je to legrační figura…", "...jeho nacionalistická kampaň…byla strašně hloupá a naprosto iracionální…",atd.
Pro srovnání, Kotrbův výrazový slovník, z namátkou vybraných textů na Britských listech, vypadá takto: "…hysterizující politická demagogie…", "Je vulgární, je sprostý, je povýšený a je primitivní…", "…pak se mu směje do xichtu, jak je neschopný, že z hovna neupletl bič…", "…grázla Ivana Langera a žvanila Petra Štěpánka…", "…ČSSD nikdy žádnou revoluci neudělala, protože je jak gojská předkožka (celou dobu překáží a když se jde na věc, tak se stáhne)." Na poslední dvě citace by se dal vztáhnout Kotrbův názor prezentovaný v jednom z jeho starších textů: "Do demokratické společnosti nepatří na půdě veřejné služby urážet kandidáty na prezidenta, ani jiné veřejně činné osoby a nálepkovat je sprostými výrazy…". Kotrba zřejmě trpí rozdvojením osobnosti, nebo si jen zkrátka ve své zaslepenosti už nevidí do úst. Navíc jeho "publicistický" slovník jde, dle mého názoru, ještě o stupeň níž než ten Drdův.
Kotrbovo tvrzení, že Drda svým komentářem "…šíří nenávist a vyvolává zášť vůči voličům a podporovatelům Miloše Zemana, stejně jako proti Miloši Zemanovi…" a "...svou jednostranností je otevřenou propagací kandidáta Karla Schwarzenbergera…" překrucuje skutečnost. Drda ve svém textu nešetří žádného kandidáta, včetně zmíněného Schwarzenbergera ("…cizák, neumí perfektně česky, je pokrývač Kalouska…") a pouze na závěr dodává: "…pokusit se co největšímu množství lidí věcně vysvětlit, proč je Zeman horší – a co by se mohlo stát, kdyby tu za krátký čas byl jednobarevný Senát, jednobarevná Sněmovna, a k tomu prezident, který je bohužel vyzpytatelný jen v tom nejhorším."
Všechny výše uvedené výhrady označuje Štěpán Kotrba za porušení Zákona 231/2001 Sb. o rozhlasovém a televizním vysílání a Zákona 484/1991 Sb. o Českém rozhlase a interních pravidel ČRo. Z paragrafů zákonů cituje např. tyto pasáže:
"Provozovotel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů..."
"Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti..."
"...nezařazovat do programů pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy, nadávky..."
Původním vzděláním akademický sochař Kotrba se tímto dovolává především objektivity. Nechápe, jako publicista samouk, že žánr komentáře má ze své definice vyjadřovat názor subjektivně. Objektivity v rámci rozhlasu má být dosaženo zveřejněním dalších subjektivních názorů.
Co se vulgarismů a nadávek týče, text Adama Drdy nejde nikdy pod hranici toho, co předvedli v médiích jiní, nevyjímaje Drdovým článkem údajně poškozeného Miloše Zemana. Pokud má být Drda za svůj expresivní způsob vyjadřování popotahován, mělo by být stejně měřeno i Zemanovi a dalším.
Zatímco Adam Drda se ve svém komentáři vyjadřuje sice expresivně, zato přímočaře, Štěpán Kotrba jedná záludně a pod rouškou morálního rozhořčení a obhajoby veřejného zájmu ventiluje svou osobní averzi. Více než jeho slovník odpuzuje jeho pokrytectví.
Navzdory uváděným citacím a paragrafům Kotrba nikde neuvádí, co konkrétně z té snůšky citací považuje za porušení toho kterého paragrafu. Jeho stížnost se nese ve stejném duchu jako jeho články. Vznese obvinění, všechno prošpikuje spoustou emotivních prohlášení a arogantního poučování, ale zcela chybí jednoznačné argumenty ve smyslu: pan Drda řekl toto a tím porušil tento konkrétní paragraf.
K faktickému pozadí této kauzy leccos naznačuje životopis Štěpána Kotrby: 1986-1992 člen KSČ, od roku 1995 člen ČSSD. Adam Drda: antikomunista, navíc jako publicista i úspěšnější (Cena Ferdinanda Peroutky) než rozporuplný Kotrba. Podle zdrojů iDnes má levičák Kotrba na Drdu "spadeno" už léta, ostatně některá jeho vyjádření v textech to naznačují.
Vrcholem všeho pak je, že stejným způsobem komunikuje Rada ČRo. Není od věci připomenout, že i Kotrba byl svého času jejím členem a jeho funkční období se překrývalo z prvním funkčním obdobím místopředsedy Zoubka. Ten stěžovateli, a svému bývalému kolegovi Kotrbovi, odpovídá: "…Členové Rady se seznámili s obsahem Vašich výhrad a seznali jako oprávněnou stížnost na glosu Adama Drdy. Zároveň konstatujeme souhlas s vyjádřením ředitele Centra zpravodajství ČRo, pana Mgr. Tomáše Pancíře, které je zcela vyčerpávající."
A jak vypadá to údajně "vyčerpávající" vyjádření Pancíře? "Bohužel nezbývá než uznat, že stížnost Štěpána Kotrby na povolební glosu Adama Drdy vysílanou na Rádiu Česko je opodstatněná. Text …skutečně není v souladu s vnitřními pravidly Českého rozhlasu…. Vysílání se řídí speciálními pravidly, která byla i publikována na webu Českého rozhlasu. Bohužel, v tomto případě se zainteresovaní zaměstnanci těmito pravidly neřídili, což bylo řešeno jejich postihem…" Opět jen jalové fráze a naprostá absence konkrétního obvinění, proti kterému by se šlo ohradit nebo s ním polemizovat. ČRo však zašel ještě dál a přestože byl Drdův příspěvek odvysílán a následně zveřejněn v písemné podobě, odmítl mu vyplatit honorář.
Osobně nevidím v této kauze problém v samotném Štěpánu Kotrbovi. Za zásadní problém považuji selhání Rady ČRo, která nedostála povinnostem, za které je občany tohoto státu placena. Záměrně píšu občany, protože podstata problému je v tomto případě stejná, jako v řadě dalších státních institucí. Naše politická reprezentace stále nechápe, že tato místa by měla být primárně obsazována odborníky v daném oboru, že se nejedná o žádné odkladiště politických mrtvol nebo dokonce trafiky pro kamarádíčky za prokázané služby.
Za této situace bych viděl jako odpovídající následující postup:
1. Panu Drdovi bude vyplacen honorář, který mu náleží.
2. Mgr. Bohuš Zoubek (místopředseda Rady ČRo) a Mgr. Tomáš Pancíř (ředitel Centra zpravodajství ČRo bez dalšího odstoupí z funkcí, ve kterých selhali.
3. S panem Štěpánem Kotrbou bych naložil dle jeho vlastního receptu, který chtěl ordinovat kolegovi Drdovi, tedy "...rozvávání pracovního poměru či smlouvy o vytvoření autorského díla apod." a vztáhl bych to na celou oblast státních služeb, ze kterých tento člen ČSSD již delší dobu těží.
