Holka nešťastná, co jsi to provedla?

Poté, co vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová odtajnila informace o platech na svém úřadu, zahájil Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen ÚOOÚ) správní řízení z důvodu "plošného zveřejnění platů zaměstnanců Vrchního státního zastupitelství v Praze". Ne, to opravdu není vtip, ale pouze zpráva z tisku.

Takto suše podaná zpráva v deníku téměř sugeruje dojem, jako by snad Lenka Bradáčová, která si vysloužila své ostruhy v kauze Rath, cosi nekalého provedla. Když si na vás vyšlápne úřad s takhle honosným názvem, tak přeci na tom něco musí být. V našem Kocourkově je to ale všechno jinak.

Občas se při četbě deníků ptám, od čehopak máme novináře, kteří nám servírují takovýhle typ zpráv. Není snad úkolem novináře dávat věci do souvislostí? Je to o to nepochopitelnější, když většinu relevantních informací lze dnes získat na internetu pomocí několika úhozů do klávesnice. 

Přitom případ Lenky Bradáčové je nad slunce jasnější. Jednala zcela ve smyslu výkladu Nejvyššího správního soudu a jako zaměstnanec úřadu, který je součástí justice, vlastně ani jinak jednat nemohla. Nemluvě o tom, že obdobný postoj najdeme v ostatních (vyspělých) zemích Evropy nebo v rozsudku Evropského soudního dvora. Chce se ještě někdo vsadit, kdo tuto kauzu vyhraje? Otázkou celého případu tak zůstává, proč ÚOOÚ vede takhle nesmyslnou a předem prohranou bitvu.

ÚOOÚ za svým honosným názvem totiž skrývá dosti odpudivý zpolitizovaný obsah. Jde o jeden z mnoha úřadů, které okupuje naše politická "elita" a pomocí kterého se snaží prosazovat své klientelistické zájmy. Pokud je mi známo, nikdo z vedení tohoto úřadu nemá právní vzdělání, natož znalosti nebo nedejbože praxi. Nepochopitelné jednání úřadu může mít dvojí důvod. Buďto je obrázkem naprosté mentální nezpůsobilosti, nebo jde o snahu očernit jméno Lenky Bradáčové. Osobně bych to odhadoval na kombinaci obojího.

Výše uvedená zpráva vyvolala další reakci některých politiků, jmenovitě například Marka Bendy z ODS, který se rozhodl oblažit nás svým arogantním poučením o "principech takovéhoto zveřejňování". Byl jsem v pokušení označit jeho argumentaci za vyjímečně absurdní, než jsem si uvědomil, že jinou než naprosto absurdní argumentaci od naší politické reprezentace nelze v poslední době slyšet. Pan Benda údajně bydlí v Praze v Nuslích, jeho názory však vyvolávají dojem, jako by už delší dobu pobýval přinejmenším na Marsu.

Podle pana Bendy je argumentace, že "veřejný zaměstnanec je placen "z peněz nás všech" a že tedy my všichni jako jeho zaměstnavatelé máme vědět, kolik dostává" prý neudržitelná. Argumentuje tím, že ve stejné logice by bylo například správné zveřejňovat všechny vyplácené dávky. Pan Benda ovšem srovnává nesrovnatelné. Pokud by pan Benda chtěl najít srovnatelný příměr, pak ať si prostuduje rozsudek Evropského soudního dvora ohledně možnosti zveřejnit na internetu jmenovité údaje o dotacích farmářů z evropských fondů. Podle tohoto rozsudku je pouze potřeba stanovit hranici, která oddělí malé příjemce od těch velkých. Malí příjemci v celkovém součtu nejsou významní pro kontrolu dotací. Naopak velcí příjemci musejí být na internetu jmenovitě zveřejněni. Veřejnost nemusí vědět všechno, stačí když zná všechno PODSTATNÉ. A platy  státních zástupců jsou zatraceně podstatné. Tohle by pan Benda jako absolvent právnické fakulty mohl (nebo spíš měl?) vědět.

Pan Benda má dokonce drzost útočit na samotný princip zveřejňování informací, na které má věřejnost právo. Je to zcela v duchu taberyovského Vládneme, nerušit. A to prosím v době, kdy přestože ekonomika upadá do záporných čísel, vláda meziročně zvýšila objem veřejných zakázek o 10%! Pokud si takto vláda představuje šetření, jak by pro Kristovy rány vypadalo, kdyby utrácela? Jinými slovy politická reprezentace nám vesele krade dál, asi už sama neví jak přestat. A za téhle situace by nám ještě chtěla zabránit podívat se jí pod ty její špinavé prstíky.

Navíc pan Benda je ten poslední, kdo by se měl v téhle věci co vyjadřovat. Vlastně kdo by se měl vůbec k čemukoli vyjadřovat. Zatímco německá ministryně školství musela nedávno odstoupit kvůli tomu, že podváděla při psaní disertační práce, podvodník Benda vesele vegetuje dál a ještě nás chce poučovat o nějakých principech. Pro připomenutí: pan Benda svého času získal titul doktora práv na základě rigorózní práce, která byla zcela totožná s jeho prací magisterskou. Jediný vklad pana Bendy spočíval v tom, že zvětšil rozpal mezi řádky a velikost písma, aby tak nafixloval potřebný počet stran. Vedoucím jeho práce navíc nebyl nikdo jiný, než další "odborník" proslavený v kauze plzeňské právnické fakulty, Milan "Mýval" Kindl. Pan Benda by měl minimálně držet ústa a stydět se někde v koutě. Zajímalo by mě, z jaké verze Bible čerpá své myšlenky tento údajně křesťansky zaměřený politik. V té mojí je to nějak jinak.

Ale opusťme pana Bendu a vraťme se k původnímu tématu ÚOOÚ versus Lenka Bradáčová. Podstatou této kauzy není tedy to, zda konala Lenka Bradáčová v souladu s právem, ale kdo je odpovědný na ÚOOÚ za tuhle zbytečnou kauzu, jejíž soudní výdaje budou nejspíš zaplaceny z kapsy nás daňových poplatníků. Píšu nejspíš, protože jsem totožného názoru jako Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti, že by bylo krajně vhodné, aby takovýto zbytečný a nesmyslný výdaj zaplatil odpovědný výtečník z ÚOOÚ z vlastní kapsy.