Za mediálního povyku a slovního bubnování „pryč s Bátorou, pryč s Hájkem, pryč s Hradním šílenstvím, nechte gaye na pokoji“ nám uniká jedna podstatná skutečnost. Umíme ještě myslet vlastní hlavou a používat vlastní slova? Jsme schopni se ještě odpoutat a udělat si na všechno svůj názor nebo už přemýšlíme jako slovník populárních deníků a investigativních pořadů?
Václav Klaus a Ladislav Bátora při demonstraci proti Lisabonské smlouvě. (3. října 2009)Jan Vorka
Slýcháme to denně. Ten je fašista a neonacista, ty jsi fundamentální a bigotní katolík a ty zakomplexovaný antisemita a nesnášenlivý nacionalista. Víme, co se skrývá pod těmito a dalšími pojmy? Samozřejmě, že víme. Již od základní školy jsme byli vyučováni přísnými učitelkami dějepisu v komunistických osnovách, které také obsahovaly takováto slova a slovní spojení, takže se nám naprosto správně při napsání nebo vyslovení těchto hesel vybaví ony potřebné emoce. Stručně řečeno, byli jsme naučeni číst mezi řádky.
Co se nám vybaví při slově fašista? Samozřejmě zrůdy jako Hitler, Mussolini, Franco. Po delší odmlce přichází slova jako neonacisti, dělnická strana, nesnášenlivost. A ještě po delším časovém odstupu lidé jako Bátora, Bartoš, Hájek a jelikož je Hájek na Hradě, tak do toho pro jistotu náš mozek zařadí i Klause. S Klausem je spojeno globální oteplování, věčné upozorňování na něco a kradení propisek, takže podvědomě začneme sympatizovat s ekology, grýnpísáky. V neposlední řadě se nám vybaví hnutí Duha, takže se vytvoří i kladné emoce ke školákům, kteří se přivazují k napadeným stromům na Šumavě a „…koneckonců on ten Sobotka nebude tak špatnej člověk, když sympatizuje s těma bojovníkama, dokonce za nima přijel na Šumavu a hlavně na to má stejný názor jako pan Havel, dokonce i kníže Schwarzenberg a Halík…“
Usvědčil jsem právě něčí myšlenkové pochody? Pak Vám gratuluji. Právě jste složil zkoušku z politicky a módně korektní rétoriky dnešních vládců, médií. Vy se nemusíte bát, Vaše názory jsou přesně chtěné a budete vést bezproblémový život. Je to ale tak správně?
S výše uvedeným operují všechna dnešní velká a známá média. Do toho mají v rukávu osvědčená esa. Dnešní rychlá doba, fastfoodově podávané informace, přesné scénáře s definicí hodných a zlých hochů a milé zvířátko ze zoo nakonec. Aby to nebylo tak nudné, tak občas vyburcují naše svědomí DMSkou do Afriky, aby jsme ho mohli opět nechat několik měsíců odpočívat.
Pokud chceme opravdu umět číst mezi řádky dnešní doby, je nutné, abychom se oprostili od známých klišé, termínů a od naučených definic ze školních lavic. Je nutné věnovat jednou za život alespoň 15 minut času a prolistovat si na obyčejné Wikipedii v termínech, které jsou nám předkládány a my na ně reagujeme tak, jak je žádoucí, abychom reagovali. Takétž je potřebné si je zapamatovat v jejich správném významovém znění a naučit se s nimi překládat žurnalisticko-politický Nový Kodex Vhodné Češtiny.
Pokud po přečtení tohoto článku objevíte ve své hlavě otevřené šuplíky s názvy jako pitomost a kravina, paranoické a vykonstruované nebo konspirační a nesmyslné, pak Vás ještě jednou upozorním, že opět používáte Nový Kodex Vhodné Češtiny a doporučím Vám projet si i tato hesla na Wikipedii. Hned objevíte, jak daleko od sebe je pravý jejich význam a ten běžně užívaný.
