Svobodu medvědům

                  Existuje typ vína, pro které se nadchnete v místě. Když ho přivezete domů, bezradně sedíte nad otevřenou lahví a po odchodu hostů, kteří si raději řeknou o kávu, ho vylejete do záchodu. Pro mnohé je takovým příkladem řecká retsina či jiné nápoje, například aperitiv uzo nebo francouzský pastis. Mluvím tady o chuťových zvyklostech nikoli o nekvalitních nápojích. V domorodém kraji mají tradici a nám nechutnají, protože jsou jiná. Jiný je ale i svět, který je obklopuje. A když se vydáváme do neznámých krajů, chceme ten svět přece poznat, odnést si zážitky a podělit se o ně se svými přáteli. Většinou se tak děje prostřednictvím fotografií. Já to zkouším s vínem. Když se napiju, vybaví se mi vůně toho kraje a ve svém vnitřním světě si díky chemickým procesům prožiju hezké chvíle intenzivněji než při pohledu na nevonící fotografii.  A vůbec mi nevadí, když mým hostům víno z onoho kraje nechutná.  Oni tam nebyli.                           

Jistě vám neuniklo, že titulek tohoto článku jsem si vypůjčil od Johna Irvinga, který takto nazval jeden ze svých románů. Já jsem si totiž z Kanady přivezl jednu lahev bílého vína (Sauvignon blanc) s bílým medvědem a jednu červenou (Pinot noir) s medvědem černým.  Ti medvědi tam nejsou jen tak. Patnáct procent z prodeje je věnováno právě na ochranu těchto krásných šelem. Vlastně na jejich záchranu, protože bílý medvěd je ohrožený druh. A pokud byste se chtěli nad takovými lahvemi shovívavě usmívat, měli byste se raději napít. Kromě toho, že pitím vína chráníte medvědy, je kanadské víno velmi kvalitní.  

                            Kanada ovšem není právě nejideálnější zemí pro pěstování révy, i když vinohradnická oblast mezi Ontarijským a Erijským jezerem v blízkosti Niagarských vodopádů (8200ha) leží na stejném stupni severní šířky jako francouzský jih. Přesto tam při předčasném nástupu zimy teploty dosahují až minus 15 stupňů, což je ideální pro výrobu ledového vína, kterým je kanadské vinařství proslaveno. Ke komerčním účelům se tam víno vyrábí už od roku 1860, ovšem zpočátku se produkovala výhradně sladká vína z domácích odrůd révy liščí - vitis labruska. Ta spolu s tou naší vitis vinifera patří mezi podrod euvitis, kam patří zhruba 60 druhů.  Víno z ní sice vyrobit lze, ale vysoký obsah sladce chutnajícího methylantranilatu z něj dělá spíše sladkou břečku chutnající po liščině. Z odrůdy Concord vitis labrusca se dnes vyrábí imitace sherry a portského, pro suchá bílá vína se nejvíce používá hybrid Niagara. Po modernizaci vinařství v roce 1975 se kanadské vinařství více soustředilo na ušlechtilé odrůdy vitis vinifera. Patrné je to i v regionu Okanagan Valley v Britské Kolumbii. V pouštní oblasti s velkými teplotními výkyvy u stejnojmenného jezera se daří odrůdám Chardonnay, Sauvignon blanc, Pinot a Merlot. A právě odtud pochází láhev s obrázkem medvěda na etiketě.   

                                   Rozvoji kanadského vinařství brání přehnaná kontrola ze strany státu. Provincionální Komise pro alkoholické nápoje rozhodují o tom, co je možné prodávat a za jakou cenu. Stát má distribuční monopol a kontroluje i dovoz alkoholu. Tvrdí sice, že kanadské vinaře podporuje, ale domácí vinařský průmysl to ve vývoji značně omezuje.

                     Pokud se vám tedy dostane do ruky láhev kanadského vína s medvědem, připijte si na jejich svobodu. A jak takový Sauvignon blanc či Pinot noir made in Canada vlastně chutná? Jako víno s příběhem, které mi připomíná hezké chvíle v jiné zemi.