Jak jsem těžil zlato v Ghaně 4

Ve čtvrté kapitole popisuji způsob trávení volného času našeho Afričana v ČR a blíže představuji jednotlivé účastníky naší schůzky.

4.

Aaron přiletěl na 5 dnů, ale protože jsme vše domluvili během tří hodin, měl spoustu volného času, proto pan Albert navrhnul, abychom mu ukázali krásy naší země, včetně našeho hlavního města. Aaron však odmítl. Řekl, že ho nejvíce baví sedět na recepci svého hotelu a pozorovat lidi. Tak strávil zbylé čtyři dny vysedáváním na recepci. Poslední den jeho návštěvy jsme Aarona zavezli na letiště a během cesty dohodli naši návštěvu v Ghaně, kde si zlato osobně prohlédneme a podepíšeme smlouvu o vzájemné spolupráci. Aaron slíbil, že nám pošle pozvání, které je nutné pro získání víza. Vyřízení víza na ghanské ambasádě v Praze trvá jeden den, takže za 14 dnů bychom podle Aarona mohli přijet do Ghany. Skvělé, řekl jsem si. Bude to zajímavá zkušenost. Jak zajímavá zkušenost to bude, bych si nedovedl představit ani v těch nejdivočejších snech.

Nyní na chvíli odbočím a představím účastníky naší schůzky:

Aaron Djumba: padesátiletý ghanský obchodník ze zlatem, střední zavalité postavy a extrémně černé kůže (nikdy potom jsem v Africe nepotkal nikoho černějšího). Jak jsem již zmínil, jeho doménou byly dlouhé proslovy, které byly každou chvíli přerušovány zvoněním jednoho z jeho tří mobilů. Vůbec se nerozpakoval vzít hovor v půlce věty a dlouze hovořit s osobou na druhém konci. Poté, když telefon položil, už na svou předchozí řeč nenavázal a začal mluvit o něčem úplně jiném. A telefon zvedl, i když hovořil pan Albert nebo když jsem na něj mluvil já. Jakoby vůbec neměl zájem o to, co mu říkáme. A také vypadalo, že ho naše schůzka nudí – často a dlouze zíval, aniž by si zakryl ústa, a každé 2 minuty se díval na hodinky. Tady více než kdy jindy platilo okřídlené: Jiný kraj, jiný mrav.

Pan Albert: majitel firmy na výrobu šperků a obchodník s cennými kovy, který se v tomto oboru pohybuje už více než 40 let. Asi šedesátiletý pán střední, zavalitější postavy, s kulatým přátelským obličejem a nakrátko střiženými, lehce prošedivělými vlasy. Velký praktik, který svému oboru rozumí.

Roman Němčický: mladý právník, společník firmy pana Alberta. Nesmírně bystrý a inteligentní člověk.

Na závěr jsem si nechal pana Leontýna, protože tento člověk stojí za samostatnou kapitolu.