Pracovití nadlidé ve vrcholné politice

Sociálnědemokratičtí hejtmano-poslanci musejí být giganty nasazení, pracovitosti, houževnatosti a energie. Nebo jedou na drogách. Jinak je vyloučeno, aby zvládali dvě exponovaná zaměstnání na plný úvazek.

"Na tom nehodláme nic měnit", prohlašují jedním dechem, tu více, tu méně podrážděně hejtmani, a poslanci ČSSD Hašek, Zimola, Novotný a Běhounek na otázku, co hodlají dělat se dvěma židlemi, na nichž se rozkošnicky salaší.

Je vcelku jedno, že se ČSSD před volbami bila v prsa, že se samozřejmě kandidující hejtmani v případě nástupu do poslanecké sněmovny jednoho ze svých zaměstnání vzdají.
Je vcelku jedno, že na dvou židlích seděti není právně nic proti ničemu (autoři ústavy na takto zhovadilou variantu nemohli pomyslet ani náhodou).
Není vůbec jedno, že tito pánové (pokud je rodná strana nepřinutí pod vnějším tlakem kapitulovat) sdělují obyvatelům země, o jejichž osudech rozhodují ze svých pozic poměrně bezprostředně, že práce šéfa kraje + práce poslance = v obou případech práce na poloviční úvazek. Víme, že NENÍ.
Není vůbec jedno, že jejich pocit nenahraditelnosti, případně hamižnost, převažuje nad odpovědností a zdravým úsudkem. Je evidentní, že ani jedno z těchto zaměstnání nemohou dělat pořádně.
Není vůbec jedno, že nejsou první ani poslední, kdo takto uvažuje. Mnozí poslanci už dávno chodí do práce jen když zrovna nemají nic důležitějšího. 
V neposlední řadě není vůbec jedno, že budou za dvě poloviční práce brát dva plné platy. 

Pokud by tito a podobní lidé měli skutečně být nositeli praporu dobrých mravů, pokory a moudrosti, museli by se chovat zcela jinak.