Léčba Trumpem

Radost, smutek, nadšení, zoufalství. Tak by se dalo zhruba popsat volební vítězství kandidáta na prezidenta Donalda Trumpa.

Zatímco liberálové vidí pomalu konec světa, ostatně na iDnes to je vidět na článcích od redaktorů Anny Barochové a Oldřicha Mánerta, tak druzí v Trumpovi vidí málem Spasitele před zlými „Elitami“, genderem, zlými sufražetkami, multikulturalismem a dalšími „vymoženostmi“ Západu.

Nebudu popírat, že sám nevkládám určité naděje na změnu, která začala Brexitem a pokračuje americkými volbami, ale přeci jen už chodím nějaký ten pátek po světě a tak nesdílím bezmezné nadšené mnohých a stejně tak nechápu hysterii mnohých. Přeci jen druhý den po volbách slunce vyšlo, jak mělo vyjít. Vlaky jezdí, letadla létají a Washington je pořád hlavní město Spojených států.

Jak se ukazuje, tak předvolební rétorika je něco jiného, než to, co pak skutečně následuje. Ostatně mohli jsme se o tom přesvědčit, když z Twitteru Donalda Trumpa zmizely výroky o tom, že nepustí do USA muslimy. Mluvčí jeho štábu prohlásil, že pro země východní Evropy se nic nemění a mohou nadále počítat s vojenskou pomocí USA, stejně jako zůstanou jednotky americké armády v Pobaltských státech. Prostě hrany se již obrušují. Nic se nezmění ani ve vztahu k Rusku, jak se někteří domnívají, prostě pokud Donald Trump bude hájit zájmy Spojených států, jak se k tomu zavázal, tak Rusku dovolí jen to, co nebude zasahovat do zájmů USA.

Liberálové nejspíše budou muset přehodnotit svojí politiku a pohled na svět. To zcela určitě, protože jak se ukázalo v USA a ukazuje v Evropě, tak ty „evropské a americké“ hodnoty nejsou hodnotami běžných Evropanů a Američanů. Ostatně je to vidět u nás, Halík, Pehe, Fendrych a další, kteří jsou naprosto odtrženi od reality a uzurpují si nárok na jedinou a správnou pravdu. Samozvané elity, které na obyčejné občany pohlíží z pomyslného intelektuálního Olympu a pokud se tito občané ve volbách či referendu vyjádří většinově jinak, tak hned jsou to vesničané, nevzdělanci, dělníci a okamžitě se píše o tom, že umělci, intelektuálové, vzdělaní jedinci a mladí volili, hlasovali opačně. Tedy podle těchto, „elit“ správně.

Nelze se nevrátit k Brexitu, kdy ti, kteří hlasovali pro odchod Británie z Evropské unie, byli nazvání nevzdělanými venkovany, lidmi bez vzdělání, lidmi vyššího věku, kteří nechápou mladé.  Když Británie hlasovala o vstupu do Evropských struktur, tak jejich hlas nevadil. Podobně tomu je dnes v USA, když mnohé státy, kde předtím zvítězil demokratický kandidát, najednou volily Donalda Trumpa.  Podle toho co čtu, tak by podle těchto a nejen našich „elit“ by bylo nejlepší, kdyby lidé nevolili a když, tak jen vybraní jedinci. Vybraní a schválení právě těmito „elitami“.

Nemyslím si, že se zvolením Donalda Trumpa změní výrazně zahraniční politika USA, ale věřím, že to napomůže ke změně přístupu politiků k demokracii, k jejich voličům. Snad si uvědomí, že demokracie není jejich hračka, kde se „oni“ demokraticky rozhodnou a voliče nechají jednou za čtyři roky dojít k volebním urnám. Snad si uvědomí, že demokracie je od dvou řeckých slov a to vláda a lid a demokracie musí vycházet zezdola a nikoli zvrchu. Že hlas dělníka od soustruhu má stejnou váhu jako hlas vysokoškolského profesora. Že demokracie není o vládě intelektuálních elit a politik zde není od toho, aby určoval, jak máme žít, ale má sloužit svým voličům.

A v tomhle vidím největší přínos amerických voleb a naději pro demokracii v Evropě.