Když "pedofil" založil náboženství

Už se stalo celkem tradici, že jakmile muslimové někdo něco anebo někoho vyhodí do vzduchu, hned se objeví apologetické články s obhajobou islámu jako náboženství míru. Samozřejmě postavené na tradiční islámské lži, že islám znamená mír, neboť má stejný základ jako slovo salam….slm. Věty z Koránu vyzývající násilí odmítají opět s tradiční písničkou, že jsou vytržené z kontextu Koránu a hlavně, že pravý Korán je pouze ten, jenž napsán v arabštině jest.

Zlehčování učení islámu a slov v Koránu pokračuje ve stylu srovnání s Biblí a křížovými výpravami, aniž se uvede další, že Korán má jiné postavení než Bible, která je složena z knih napsanými lidmi v různých dobách, kdežto Korán je nestvořený a věčný, součást Alláha a navždy platný.

Násilné scény v Bibli nejsou vydávány jako součást učení v křesťanství anebo judaismu, ale jedná se o pozdější popis historických událostí z hlediska teologického výkladu dějin. Tedy událostí, které se mnohdy nestaly anebo neměly výrazný dějinný dosah, a které sloužily jako ukázka toho, že Bůh svůj národ neopustil, což mělo velký význam zejména pro židy v Babylonském zajetí.  Nikdy nesloužily jako náboženská norma a nebyly součástí učení judaismu jako platné pro všechny doby.

Křížové výpravy nevycházely z učení křesťanů a jejich úlohou nebylo šířit křesťanství, ale byly to výpravy obranné za účelem ochrany křesťanství, vycházející z učení Augustina o přípustné obraně a jejich vyhlášení předcházela dlouhá diskuze, zda papež může křížové výpravy vyhlásit a zda nejsou v rozporu s učením Církve.

Je pravdou, že při křížových výpravách docházelo k násilnostem a vraždám bezbranných obyvatel. Stejně tak je pravdou, že křížovým výpravám předcházely krvavé expanze islámských vojsk, které mnohdy dokázaly vylidnit celé oblasti, předcházelo jím vyvražďování křesťanů a boření křesťanských svatostánků, vraždění obyvatel Itálie, Kréty, severní Afriky a Pyrenejského poloostrova. Je liché vyčítat dnes jak se chovali křižáci, zvláště když mnozí z nich nejen slyšeli o hrůzách páchaných islámskými dobyvateli, ale mnozí jich byli i svědky.

V debatě s muslimy je možné použít i hadithy, ale věřte, že když vyberete jakýkoliv verš, který ospravedlňuje islámské násilí, tak Vám odpoví jinačím veršem ze stejné sbírky a o tom vašem řeknou, že je nedůvěryhodný.  Islám je postaven na neustálém lhaní jinověrcům, na vlastním rozporu, kdy se verše z Koránu a hadithy ohýbají právě tím směrem, kterým je v danou chvíli potřeba.

Stejně tak je to s věkem Aishy. Podle jedněch veršů jí bylo sedm let, kdy si jí Mohamed vzal za ženu a devět, když s ní to manželství konzumoval.  Muslimové jsou však schopni tyto verše znehodnotit tvrzením, že se nejedná o věrohodnotné hadithy  a budou Vám oponovat hadithy od stejného autora. Že tím sami dokazují, že pak je nevěrohodnotné vše, už si neuvědomují.

Krkolomnou větou obhájců islámu je…. Nesuďte islám podle muslimů, ale muslimy podle islámu. Jedno i druhé však dává velice negativní obraz náboženství ne míru, ale krve. Na krvi odpůrců Mohameda bylo postaveno, kdy Mohamed nechal vraždit i ženy básnířky, jen proto, že se mu smály a židovské kmeny, které odmítly přijmout ten mír.

Nechci dělat rozbor učení islámu, rozborů je možné najít na internetu hodně, stejně jako odborných publikací od renomovaných religionistů a arabistů. Dnes ráno se zde objevil článek od českého muslima Lukáše Lhoťana, kde přirovnává islámské klasiky k pisatelům textů z Nag Hammádí, aby ukázal správnou cestu islámu, a polemizuje s textem ze sbírky NHC IX – s třetím spisem nazvaným Svědectví pravdy, aniž uvede text. Ten pro něj není podstatný, podstatná je zase obhajoba islámu za pomocí lží a fabulací.

Islám nikdy nic dobrého nepřinesl. Dokonce i ta vzdělanost islámského středověku byla postavena na zbytcích z byzantské hostiny a učení indických matematiků. Výjimky jako Avicena anebo Averroes jsou skutečně jen výjimkami potvrzujícími pravidlo.

Evropa by se už nikdy neměla omlouvat za křížové výpravy, ale měla by je vyzdvihnout. Nebýt křížových výprav, nebýt hrdinství vojáků u Vídně, tak dnes bychom zde těžko měli demokracii.  Místo omluv bychom měli postavit pomník těm, kdo proti islámu bojovali, protože přitakáváním muslimům, že islám je mír a tolerance si jen lžeme do vlastní kapsy. Je to stejná naivita, jakou projevili západní politici v roce 1938 při jednání s Hitlerem.

Muslimové v Evropě jsou skutečnost, které je daná, ale je třeba říci, zde jsou naše pravidla hry. Když chcete hrát podle vašich, prosím, ale pak zde pro Vás není místo.