Katolická církev získá plnou nezávislost na českém státě

Za naprostého nezájmu veřejnosti a médii proběhlo zasedání vlády, kde byla schválena změna ústavy. V současnosti jde nový návrh ústavy do parlamentních výborů, kde se poslanci budou moci vyjádřit ke navrhovaným změnám

O co jde? Během návštěvy prezidenta Zemana ve Vatikánu dojde k podepsání dlouho odkládané mezinárodní smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem, takzvanému konkordátu. Tato smlouva nejenže posouvá diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi na novou úroveň, ale také mění právní postavení katolické církve v České republice. A nejde pouze o kosmetické změny.

Jak řekl mluvčí České biskupské konference pan Mléčka, bude to znamenat, že katolické církev získá určitou právní a daňovou autonomii v rámci České republiky.

O co konkrétně jde?  

Po schválení změny ústavy a provádějících předpisů, začne v České republice platit církevní právo, které bude na stejné úrovni jako zákony České republiky. Pravdou je, že se bude týkat pouze členů katolické církve, ale pro církev to znamená určitou satisfakci od dob Josefínských reforem. Napříště budou katolíci primárně podléhat církevnímu právu. Pokud církevní soud shledá, že trestný čin není přečinem proti církvi a její nauce, bude pachatel vydán do rukou české justice. Církevní právník František Polášek uvedl, že to bude znamenat zvětšení počtu klášterních cel, protože církev zná jako tresty pokání a nejvyšší exkomunikaci.

Další změnou bude daňová nezávislost. Podle předpokladů by příslušníci katolické církve platili DPH a spotřební daň, stejně jako ostatní. Změna se týká daně z příjmu, kdy daň z příjmu u katolických osob, ať už fyzických anebo právních bude odváděna do církevní pokladny. Zatím to účelem mají být zřízeny CFÚ (církevní finanční úřady). Hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka uvedl, že církev předpokládá příjem z této daně kolem 150 až 200 mld. korun ročně, s tím, že fyzické osoby by platili daň ve výši 8 procent a právní 12 procent.

Podle Daniela Hermana bude tento příjem nutný. V první řadě bude potřeba opravit veškeré církevní památky, kam by ročně mělo jít kolem 30 mld. korun z daňových výnosů a zbytek z příjmů jednotlivých farností a církevních společenství. Další investice bude do školství. Podle usnesení České biskupské konference, by církevní školství mělo zahrnout všechny školské stupně. Od školky, základní školy přes střední až po vysoké školství. "Nelze také zapomenout", dodal Daniel Herman, "na dohodu mezi prezidentem Zemanem a pane kardinálem Dukou o zvětšení počtu hospiců".

Poslední a neméně závažná skutečnost změny ústavy spočívá v tom, že církev bude moci obnovit ozbrojenou složku rytířských řádů. V České republice se to týká takzvaných Maltézských rytířů. Současný velkopřevor řádu Karel Paar toto rozhodnutí vítá. Podle jeho slovy nepůjde o nic velkého , ale pouze o malou elitní jednotku v počtu kolem dvou tisíc mužů, přičemž členem se může stát i nešlechtic. Podmínkou pouze bude, aby měl vysokoškolské vzdělání, byl katolík a svobodný. . Jak řekl "Tato jednotka by měla disponovat dvaceti stíhacími letadly F18-Hornet a jejichž nákupu či pronájmu se jedná a domovské letiště by mělo být v Čáslavi, kdy část kapacit bude pronajímána od armády České republiky". Dále by se mělo jednat o elitní pěší jednotky a vzhledem k tradici řádu také o vojenské zdravotní jednotky.

Podle mluvčího Ministerstva obrany Jana Pejšeka pan ministr toto vítá. "Bude to znamenat, že Česká republika se stane více akceschopná a to v součinnosti s katolickou církví.

Další změny budou v sociální oblasti a to převážně důchodové. Ovšem jaké změny to je zatím předmětem diskuse. Podle mluvčího České biskupské konference je zatím obrys návrhu, že by katolíci odchodem do důchodu nebyli finančně postiženy, ale jejich důchod by se pohyboval kolem 90 procent jejich posledního příjmu.

Jak vidět ledy se pohnuly. Pozitivní je, že i vláda Bohuslava Sobotky pochopila nezbytnost církve ve společnosti a od ostré rétoriky proti církevním restitucím se posunula ke konstruktivnímu dialogu. Vydělat na to mohou všichni.