Je možné žít s muslimy?

Kdesi jsem četl takovou větu, kde politici varují, že společnost hnědne. Dodatek byl, že zatím oni rudnou. Něco na tom bude. 

Ještě před rokem jsme mohli číst, že takzvané No-go zony jsou výmyslem a neexistují. Rok se sešel s rokem a jejich existenci přiznávají i takzvaná seriózní média. Stejně tak jsme mohli číst, že většina imigrantů jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé a dnes se přiznává, že většina bude mít problémy s uplatněním na trhu práce. Mohli jsme číst a byli jsme politiky ujišťování, že mezi uprchlíky je velké množství dětí. Dnes se ukazuje, že většina těchto dětí jsou dospělí lidé, kteří se za děti vydávali.

Paradoxem je, že vše co se dnes ukazuje jako holá pravda, bylo před rokem vydáváno za falešné zprávy a ten kdo na to upozorňoval, byl vydáván za populistu. Obzvláště se činila skupina zvaná Hate Free, která vyvracela hoaxy, které ovšem hoaxy nebyly, ale syrová skutečnost. Ostatně Hate Free je jen jedna z organizací, která tak nadšeně podporuje rozklad společnosti a obviňuje kritiky imigrace z nenávisti a xenofobie. Chápu, tuto činnost nevyvíjí za svoje, ale za peníze daňových poplatníků, takže ostatní jim platí jejich zájmy. Bohužel tyto zájmy nejsou v zájmu společnosti. A je k  smíchu, nebo k pláči, jak se to vezme, skutečnost, že zatímco tyto organizace vyvracejí „hoaxy“ a „stereotypy“ tak jsou největšími šiřiteli různých mystifikací, ať co se týče islámu, tak menšin (bez rozlišení).

Francouzská televize France 2 nedávno přinesla reportáž, kde se ukazuje, že mnohá místa ve Francii již nejsou přístupná pro ženy, protože to je v rozporu s islámským právem. Podobně ve Velké Británii zjistili, že na mnohých místech již neplatí britské právo, ale islámské, přičemž toto zjištění bylo ze strany muslimů nazváno fašizující. Chápu, že se najdou obhájci, že bychom měli být tolerantní a respektovat islámské zvyky. Ale ve mně to spíše vzbuzuje obavy z budoucnosti. Protože jestliže jakákoliv kritika islámu a chování muslimů je odmítána, že jde o xenofobii, nenávist a populismus, tak to znamená oklešťování našich práv a svobod na úkor práv a svobod muslimů. Vzbuzuje to ve mně i obavy v tom, že vedle naší kultury a společnosti zde vzniká za pomoci organizací jako je Hate Free paralelní kultura a společnost, která nerespektuje prostředí, v kterém se nachází. A nejen to, vzniká zde i paralelní soudní systém islámského práva se vším všudy co to obnáší. Jednoduše řečeno, muslimové, kteří odešli z islámských zemí, zde vytváří islámské enklávy.

Na případnou kritiku, že obavy u nás jsou zbytečné, protože zde žádní muslimové nejsou, odpovím, že před čtyřmi desítkami let na tom byly mnohé západní společnosti stejně, jako jsme dnes my. Oni tenkrát netušili, kam to vše může dojít. My to už víme a máme možnost se poučit. Interakce mezi státy a kulturami nemusí být jen ekonomická a kulturní, ale také sociální.

Možná se mýlím, ale ukazuje se, že muslimové, přes výjimky, nejsou pro společnost přínosem, ale problémem. Nejde jen o posledních deset let teroru ze strany muslimů v Evropě, ale také o Barmu, Filipíny, Indii a další země, kde jsou muslimské menšiny, které mají již významné zastoupení v tamní společnosti.  

Jak řekl kdysi můj přítel z Londýna, který vystudovat etnologii na Londýnské univerzitě. „Když si nastěhujete do země jednoho Somálce, tak se přizpůsobí, integruje se a začne žít jako každý jiný Evropan. Když si do země nastěhujete somálskou vesnici, tak budete mít somálskou vesnici se vším všudy.“