Emancipace žen osvobodila muže, ne ženy

Blogerka Jolana Dominguez se ve svém včerejším článku „K čemu je nám emancipace“ zamyslela nad emancipací a co ženám přinesla. Pisatelka, aniž si to uvědomila, přiznala, že dnes jsou ženy více uvázané než dříve.  Jenže, čím více jsou ženy emancipované, tím více mají pocit, že k absolutní svobodě jím toho ještě moc schází a hledají příčiny v postojích mužů k ženám, které jím neumožňují to pravou rovnoprávnost a svobodu.

Je pravdou, že dříve muž přinesl domů dost peněz, aby uživil rodinu a děti a to nebyly žádné přídavky, porodné, mateřská dovolená. Že tomu tak dnes není, má svoje historické pozadí. Historický počátek snah o emancipaci žen je možné zařadit do období francouzské revoluce, přestože v dějinách se čas od času vyskytly ženy, které se chovaly nezávisle, bez ohledu na společenskou zvyklost.

V devatenáctém století začal průmyslový rozmach, který trvá až do dnešních dnů. Zvyšování výroby, zvýšená konkurence sebou přineslo palčivý nedostatek pracovní síly. Zlevňování výroby sebou neslo potřebu ještě více vyrábět.Jenže, kde vzít levnou pracovní sílu, když tradiční vztahy neumožňovaly ženám pracovat mimo domov? A tak průmyslnici společně se svými ženami, které by do práce rozhodně nešly, začali podporovat emancipační hnutí žen. Vyskytla se jím příležitost dostat ženy do továren a získat tak levnou pracovní sílu a tím i konkurenční výhodu.

Ve zkratce není možné popsat celý vývoj až do dnešních dnů a postupnou likvidaci tradičních vztahů, kdy nakonec stát začal nahrazovat funkci rodiny, začal nahrazovat funkci rodičů.

Vedle emancipace žen a jejich zařazení do dříve ryze mužských povolání přineslo jeden důsledek, který se projevil ve snižování hodnoty mezd, protože část byla vyplácena ženám za levnou práci, kdy byla nahrazena dražší výrobní síla.

Čím více se ženy stávaly finančně nezávislé na muži, tím více svobody získával muž. Postupně z něj byla snímána role živitele a ochránce rodiny a on mohl svůj čas využít pro svoje záliby, což dříve byla činnost jen bohatých a šlechty. Mohl se začít věnovat politické činnosti, být aktivní v různých spolcích, začít pěstovat sport.

Současně s tím, jak se ženy osamostatňovaly finančně, začaly se hlásit o svoje práva a bojovat o rovnoprávnost s muži, což dospělo až k dnešní situaci, že už se nejedná o rovnost před Bohem anebo zákonem, ale o biologickou rovnost, při umělém popření všech psychických a fyzických rozdílů mezi oběma pohlavími.  Tento trend je navíc posilován různými aktivistickými hnutími, kterým už nestačí současný stav, ale snaží se osvobodit ženy od jejich ženskosti.

Ne náhodou, je v tomto podporují politici a političky z generace šedesátých let květinových dětí, kdy volný, nezávazný sex byl symbolem svobody. Kdy hnutí hippies prolamovalo tabu a stálo na počátku sexuální revoluce, utlumené až s příchodem nemoci AIDS. Vše bylo dovoleno, nic nebylo nemožné. Výsměch patřil každému, kdo toto nadšení nesdílel.

Emancipace žen vedla ve svém důsledku k tomu, že mnohé ženy začaly rezignovat nejen na své mateřství, ale i na výchovu svých dětí, protože rodina a děti se pro ně začaly stávat otroctvím bránícím jim v kariéře a profesním postupu, přesně v souladu s tím co vidí v televizi anebo čtou v ženských časopisech.  Došlo to tak daleko, že dnes mnohé úspěšné ženy po třicítce, zjišťují, že jsou sice úspěšné, bohaté, ale jejich biologické hodiny se nezastavily a tak se snaží sehnat stálého partnera a mít dítě, aby brzy na to zjistily, že místa jsou obsazená ženami, které si s emancipací moc hlavu nelámaly.

Ty, které se rozhodly dělat kariéru, tak za velkého potlesku těch uvědomělých odkládají své děti do jeslí a mateřských škol, aniž by jím došlo, že jednou je tyto děti,  možná stejně odloží do domova důchodců. Prostě svým dětem budou na obtíž a proč se starat o rodiče, když na to nemají pro svoje záliby a kariéru čas.

V emancipačních snahách jsme došly do doby, kdy svobodná matka je více podporována než tradiční rodina, protože co je tradiční je v očích lidsko-právních aktivistů nutně špatné.

Nevaž se, odvaž se. Heslo dnešní doby. Antikoncepční pilulky umožňují ženám žít si svůj šťastný život bez jakékoliv závislosti na mužích.  Nezávislá žena se tak stává ne ochránkyní domácího krbu, ale velice často dočasnou ozdobou pánských ložnic, kdy mužům v jejich sexuální touze, tato nezávislost žen plně vyhovuje. Muž už nemusí být lovec, protože kořist, nezávislá na svém prostředí sama vleze do jeho postele, čímž si kořist dokazuje i svojí sexuální nezávislost, aniž jí dochází, že ten kdo je nezávislý, je v danou chvíli muž.

Proč by měl mít muž starost o rodinu, ženu a děti, když se dnes a denně dovídá, že mít milenku je normální, kdy i seriozní tisk přináší návody pro vdané ženy, jak být nevěrná, kdy v rozvodovém řízení ve většině případů přichází o děti a mnohdy i domov a majetek, protože emancipovaná žena pochopila, že její manžel jí dusí v jejich plánech a nezřídka mladší milenec je tak pozorný a hravý.

Manželství se tak stává velice často společností s ručením omezeným, kde i láska je nezřídka obchod a dohoda dvou partnerů. Emancipovaná žena se pak diví, že je z tohoto partnerství vypuzena a nahrazena „více emancipovanou a moderní ženou.“  Emancipované ženy často zdůrazňují svoje potřeby, poukazují na nerovnoprávnost v platech, v rovnoměrném zastoupení v profesích, ale nějak už přehlíží, že i muž má nějaké potřeby a když už se o mužích mluví tak jedině v případě možnosti, kdy by přebral část práce v domácnosti, část času ve výchově dětí, aby se žena mohla více seberealizovat.

Cele feministické a emancipační hnutí se tak dostalo do situace, kdy jediné čeho dosáhlo, bylo zbavení muže všech jeho povinností vůči rodině a své ženě. Je tedy chybou stěžovat si na muže. Ti se začali chovat úplně stejně jako feministky.

Stejně sobecky.