Bezpečnost Evropanů není důležitá, důležité je přijmout co nejvíce muslimů

Asi tak by se daly parafrázovat slova německé kancléřky paní Merkel na konferenci v Mnichově. Jen je nutné donutit islámské vlády, aby přesvědčily Evropany, že terorismus nemá s islámem nic společného. (1)

Paní kancléřka toho samozřejmě řekla více. Jako například, že samotná Evropa bez Spojených států se nemůže vypořádat s mezinárodním „islámským“ terorismem! A že islámský terorismus je špatně interpretovaný islám a povinností Evropy je přijímat více uprchlíků a neřešit islámský fundamentalismus, ke kterému evropské úřady nemají kompetence (sic!), ale mělo by to zůstat na islámských duchovních a islámských náboženských autoritách.

Takže se točíme v kruhu. Máme problém s islámským terorismem, který nemá nic společného s islámem, samotná německá rozvědka přiznává, že Německo má problém, protože s uprchlíky přichází i „radikálové“, ale vlastně se nic neděje. Pomáhat musíme, přestože dnes se „uprchlík“ těžko pozná od ekonomického migranta, přestože není málo případů, kdy „uprchlíci“ jedou na dovolenou do zemí, odkud utekli a to za peníze německých daňových poplatníků.  

Nechápu, opravdu nechápu, co vede politiky k tomu neustále vnucovat Evropanům svojí představu „humanity“ a to bez ohledu na reálný stav. Nechápu, jak mohou evropští politici ignorovat bezpečnostní situaci a vystavovat Evropy nebezpečí. Jako by jim nestačily ty stovky mrtvých za poslední dva roky v Evropě a od roku 2000 několik tisíc, když se započte Londýn a Madrid. Všechny tyto útoky měly společného jmenovatele. Islám

Nic z toho jakoby se nestalo. Jako by nebyly znásilněny desítky žen v Evropě po uprchlické vlně v roce 2015. Stačí si to jen zadat do vyhledávače, ať česky, nebo anglicky. Jako by v současnosti nebyla armáda Francie v ulicích, kde uklidňuje přistěhovalce, kteří „mírumilovně“ demolují auta, obchody, napadají francouzské občany, jen na základě vymyšlené šikany proti černošskému přistěhovalci. Nic z toho není problém. Za to proti Slovence, která spálila Korán, pošleme zásahovou jednotku a odvedeme jí v poutech do vazby. Ani se mi nechce domyslet, co by se jí stalo, kdyby zapálila mešitu. To by byly průvody politiků, to by byly plno zpráv o „pravicovém“ extremismu.

Copak tohle je ještě normální? Copak je takový problém říci, že islám je problém? Že ti islámští radikálové čerpají z Koránu, Sunny a života Mohameda? Protože oni z toho čerpají a chovají se stejně, jako se choval ten, kterému byl Korán údajně seslán Alláhem. Je pro politiky problém si tohle přiznat, nebo je obchod s islámskými zeměmi důležitější než náš život? Je těžké pro politiky si přiznat, že odmítání muslimů nepramení z averze vůči muslimům, ale z historických a současných zkušeností s muslimy, z jejich chování a nadřazenosti? Copak je nepřesvědčí ani ty „drobné“ a „neškodné“ incidenty, kdy rodiče odmítají posílat dívky na společné plavání, protože to je proti islámu, kdy chlapci nepodají učitelce ruku, protože to je proti islámu?

A jako občan se musím ptát, proč mě má zajímat co je proti islámu, proč mě má zajímat, že muslimové nemohou podle islámu to, či ono? Proč mě vůbec má nějaký islám zajímat, když žiji v Evropě a ne islámské zemi. V Evropě, která každé projevy křesťanství zadupává do země, která odkaz na křesťanské kořeny odmítla i v takzvané Evropské ústavě? Pokud náboženství nepatří do veřejného prostoru, proč se v tom veřejném prostoru dává prostor islámu? Nebo je snad islám něco výjimečného? Nebo to je spíše strach z muslimů a jejich reakce?

V tom případě je na řadě otázka, když islámský terorismus nemá nic společného s islámem, proč se politici bojí říci muslimům ne, v případě jejich požadavků? Proč se islámu ustupuje a ukrajuje se z těch všeobecných lidských práv, aby se zde muslimové cítili dobře? Uvědomují si politici, že když někde přidám, tak jinde musím ubrat?

Pokud ne, tak by si měli vzpomenout na pohádku o Smolíčkovi. Velice poučné. Krájení salámu na základě historických zkušeností našich předků.

(1)