„Arabové jsou líní, a proto nic nemají“ říká islámský duchovní

Kdyby toto řekl kdokoliv z nás, tak bude obviňován přinejmenším z necitlivého postoje k jinému národu, případně z rasismu. Ale co když to řekne respektovaný islámský duchovní? 

A přesně to se stalo. Šejk Jusúf al-Karadáví se ve svém projevu opřel do pracovní morálky obyvatel na Arabském poloostrově. Přestože jeho projev je velice svérázný, tak vychází z jeho každodenních zkušeností s jeho spoluobčany a vzhledem k tomu, že se jedná o islámského duchovního, tak jeho řeč směřuje hlavně k muslimům.

„Používáme letadla, vlaky, ale ty nejsou naše“, začíná svůj proslov šejk. „Jsou vyrobeny na Západě a k nám jsou dováženy. Je pravdou, že si můžeme koupit mnoho úžasných věcí ve světě. Naši lidé si mohou koupit většinu vyráběných luxusních aut. Rolls-Royce, Mercedes 500 anebo 700, modely S, M a L v nejvyšším vybavení. Vlastníme je, ale nevyrábíme. Nevyrábíme ani hřebíky, natož tyto auta. Ostatní to vše vyrábí pro nás. Příjem arabského světa, včetně příjmu za naftu není tak velký, jako je příjem evropských zemí, jako je Německo, Francie anebo Itálie. Dokonce i Španělsko, které je na samém konci průmyslových zemí má větší příjmy než arabské země. Proč? Protože nepracujeme.“

Již jen toto by stačilo jako ukázka, toho co si o svých spoluobčanech z Arabského světa myslí tento islámský klerik. On však neméně zajímavě pokračuje.

„Nepracujeme, a když ano, tak neprofesionálně. Bylo spočítáno, jak dlouho pracuje státní úředník arabské země. Je to přesně 27 minut. 27 minut denně! Zbytek času pije kávu, čte noviny, nebo chodí bezcílně tam a zpět. Pracuje jen málo lidí a to nestačí. V sedmdesátých letech jsem byl v Německu. Přiletěli jsme ráno, a když jsme odjížděli z letiště, tak jsem se zeptal muže, který mě odvážel, kde jsou všichni Němci, když ulice jsou prázdné na rozdíl od naší země. Odpověděl mi, že v práci. Po sedmé hodině večer jsem se podíval z okna a ulice byly zase prázdné. Tak jsem se opět zeptal, kde to všichni jsou, a bylo mi odpovězeno, že doma. Vrátili se z práce, najedí se a půjdou spát, protože brzy ráno vstávají do práce. Hodinu jedou do práce, hodinu z práce, hodinu mají na oběd.  Prostě neustále pracují.“ – Škoda, že neřekl, o jaké město se jednalo. Dnes by patrně viděl ráno ulice plné od přistěhovavších se, jeho spoluobčanů, kteří rozhodně nikam do práce nespěchají.

Na jeho proslovu je nejhezčí závěr, kdy svérázným způsobem apeluje na muslimy.

„My jsme národ, který nepracuje. Jak se můžeme rozvíjet, když nic neděláme? A když ano, tak blbě! Říkáme, klídek, potom, potom. Ale prorok a Alláh nám přikázali dělat vše důkladně. Dokonale a profesionálně. Profesionalita musí být ve všem. Když vraždíš, tak pořádně, když zotročuješ, tak důkladně. Vždy, když zabíjíš, musíš to dělat dobře!“

Po krátké pomlce pokračoval:

„Dovážíme vše, od jehel po rakety a nejsme schopni vyrobit ani motor. Máme určitá řemesla, ale nemáme průmysl. I Indie vyrábí auta a dokonce i letadla. A my pořád chodíme dokola jako ten vůl kolem mlýnského kamene. A podívejme se na tu sionistickou bandu, která se nás snaží školit a mít nad námi dohled. Mají znalosti, vzdělání, technologie a to skrze vlastní úsilí. My tady máme poušť a nic s tím neděláme. Když to převzali oni, tak z pouště udělali zelenou oázu! Jak můžeme my, jako národ který nepracuje, vzkvétat?!“

Je zcela možné, že mezi uprchlíky je spousta papírových inženýrů, ale ti skuteční v arabských zemích, kteří těmto zemím přináší jakýs rozvoj, pochází ze zemí Evropy, Ameriky a Dálného východu. O všem o tomhle naše média informovat nebudou.

Můj překlad není doslovný. Šlo mi hlavně o obsah a smysl