Rozklad společnosti už začal a my ho vesele platíme z našich kapes. Ale jak se říká: "Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly." Příjemný let
Ale copak se to na Západě děje? Vypadá to, že jsme svědky pokusů různých aktivistických skupin zničit názorově odlišné skupiny a jednotlivce. Často jsou to skupiny názorově i početně menšinové, které atakují většinu. Na tom by nebylo až tak nic neobvyklého. Výměnu názorů a snahu porazit druhou stranu tu máme od nepaměti. Jenže tahle situace je unikátní v tom, že názory smí veřejně a bez společenského odsouzeni říkat jen ta minoritní skupina a napadený nemá nástroje, jak se bránit. Bleskovou rychlostí je onálepkován, obviněn, odsouzen bez „soudu“ a společensky zničen. Stejná taktika je schopná poškodit i obří firmy. Co má pak dělat jeden člověk, který jim spadne do hledáčku? Moc možností nemá. Nehraje se tu totiž o to, kdo má či nemá pravdu, ale kdo je schopný lépe „prodat“ svůj názor, masově ho rozšířit ve společnosti a přesvědčit ji, že tento názor má vlastně každý z nás, i když to má od reality skutečně daleko.
Tenký led
Sexuální orientace je tak ožehavé téma, že v dnešním světě snad nenajdeme nic tak společensky třaskavého. Přírodní vědy sice u člověka našly pouze dvě pohlaví, ale to nezastaví některé LGBTQ organizace. Ty se rozhodly, že z určení pohlaví zcela vyjmout biologický základ a budou hrát hru jménem „Pohlaví, jako sociální konstrukt“. Tedy, když ráno vstanu a rozhodnu se, že moje pohlaví je Beruška21L, tak mě v tu chvíli všichni musí brát, ne jako muže ani jako ženu, ale jako Berušku21L. Najdu si do týmu další spřízněné berušky, které to cítí podobně a společně uděláme neziskovku (samozřejmě dotovanou státem z našich daní). Budeme prohlašovat, že jsme Berušky a tepat každého, kdo si to nemyslí. Výsledkem toho začas bude veřejně uznáno nového pohlaví Beruška21L, vytvoří se alternativní zájmena pro nové pohlaví, budu mít možnost uvést pohlaví v oficiálních dokumentech a budu žalovat město, že nemá toalety specificky pro mě, a tudíž se jedná o diskriminaci Berušek. Kdokoliv mi na ulici řekne pane/paní toho dám k soudu, protože fakt, že jsem se narodil jako muž a jsem muž není rozhodující. Podstatné je to, co já si myslím, že jsem. Přijde Vám to jako úlet? V některých zemích už ne. A nejvíc bizarní je to, že lidi z LGBTQ komunity tyhle věci většinou vůbec nehrotí a je jim to vlastně často úplně jedno. Zato lidskoprávní a o genderovou vyváženost usilující neziskovky na tom rejžují neskutečné peníze a získávají větší vliv. Jsou tak motivovány hnát své postoje ad absurdum. Hlavně, když to sype.
Jde to ale ještě dál. Jedna nejmenovaná americká burza s cennými papíry prohlásila, že firmy obchodující na burze budou v budoucnu muset mít více genderově vyvážené zastoupení ve svém vedení. Pokud ne, nedovolí jim vstoupit na burzu. Bude nutné tam mít určitý proporcionální počet žen a osob z LGBTQ komunity. A tipněte si, jaká reakce je nejhlasitější. Především je slyšet potlesk, včetně Bílého domu. „Tak moment“, může někdo namítnout. Nemělo by to fungovat tak, že místo ve vedení firmy získá ten s největší kompetencí a zkušenostmi? Nediskriminujeme právě menšiny, ale i ženy tím, že jim budeme nastavovat kvóty, což jinými slovy říká, že na to sami nemají? A co třeba rozdíly v pracovní motivaci u mužů a žen? Není více heterosexuálních mužů ve vedení firem třeba proto, protože ředitelská pozice přijde sexy méně ženám? Není tam náhodou tak málo lidí z LGBTQ komunity třeba proto, že celkově ve společnosti tvoří menšinu? Nemám odpovědi na všechny otázky, ale prostřednictvím agresivní kampaně některých neziskovek a ničením všech s odlišným názorem pravdu asi nikdy nezjistíme.
Monopol na pravdu
Vzpomínáte si na Piráty? Před volbami si kluci a holky dali za cíl zřídit úřad, kontrolující komunikaci a cenzuru na internetu (nazvali to mazaně „chytrá válka s dezinformátory“). Celí natěšení chtěli s neziskovkami táhnout za jeden provaz a neziskovky, jakožto „nezávislí“ fact-checkers by ověřovaly věrohodnost a nezávadnost jednotlivých příspěvků s možností je buď odstranit nebo označit za šíření fake news. Samozřejmě tyto nápady nechodí pouze z dílny Pirátů, protože třeba na Východě to má už tak nějak tradici.
A znáte Spotify? Už přes rok jsou pod tlakem, protože podle názoru některých lékařů i laiků dostatečně nefiltrují šíření (dez)informací ohledně Covidu. V čem je ale problém? Třeba v tom, že jednomu povolíme a druhému zakážeme říct, co si myslí. Jak se pak lidé mohou sami rozhodnou, jestli to má hlavu a patu, když uslyší stále jen stejné názory?
Příběh se Spotify pokračuje. Pár let zpět komik Joe Rogan podepsal smlouvu právě se Spotify a část zaměstnanců firmy ji začala vyhrožovat, že budou vše bojkotovat a odejdou. Proč? Protože Rogan si občas zve kontroverzní hosty, nemá prý ty „správné“ názory na LGBTQ komunitu a nezastává vždy mainstreamové vnímání světa. Je to ale zločin? Porušuje něčí zákony? Ubližuje lidem? Diskriminuje? NE! Je ale některými veřejně označen za konspirátora a sexistu.
Závěr
Pravda se rodí v diskusi a uzurpovat si monopol na pravdu je extrémně nebezpečný krok. Pravda je málokdy zcela objektivní a z toho důvodu na ni ani nejde mít monopol. Zejména pokud se bavíme o společenských tématech. Veškeré dlouhodobé snahy tímto směrem nakonec vždy vedly k totalitě. Názorová diverzita je jedním z hlavních předpokladů pro existenci a rozvoj demokratické společnosti. Na druhé straně názorová cenzura je jedním z hlavních předpokladů pro vznik autoritářské společnosti. Nemusíme chodit daleko. Stačí se podívat na historii 20. století.
Naše země se může stát silnější díky silným lidem. Cenzura kvůli přehnané přecitlivělosti, snaze všechny ochránit za každou cenu anebo strachu z konfrontace oslabuje nás všechny a situaci jen zhoršuje. Nepotřebujeme vytvářet bezpečné zóny pro studenty na univerzitách. Co potřebujeme je pomoci mladým, jak být odolní, schopni ustát si těžké momenty a jak si umět udržet svůj vlastní prostor a klid. Nepotřebujeme přehnaně chránit LGBTQ komunitu a bát se na jejich adresu cokoliv říct. Je tam spousta schopných, silných lidí, kteří se ve světě neztratí a nepotřebují k tomu extra privilegia. Nepotřebujeme bourat všechna pravidla a přizpůsobovat je tak, aby primárně zvýhodňovala menšiny na úkor většin. Místo toho jim projevme respekt, poskytněme jim stabilní zázemí pro osobní růst, jako komukoliv jinému a chtějme od nich respekt nazpět.
Vyžadujme přístup k informacím, pomozme těm, kteří jsou obětmi skutečné diskriminace či dokonce šikany, buďme ale rádi za odlišené konstruktivní názory, a nebojme se říct ten svůj. Cenzura oslabuje kritické myšlení, pojem o realitě, bere odpovědnost jednotlivce za sebe sama a vkládá ji do rukou jiných.
Pokud je v diskusi obsažen vzájemný respekt, jako integrální součást mezilidské komunikace, je možné bavit se otevřeně úplně o čemkoli.
