Otevřený blog paní Beatě

No... možná někdo usoudí že to patří do hyde parku. Co už, já si ale myslím, že tento můj dnešní extra blbý blog zde patří bez zbytku, protože se týká blogerů i čtenářů. Mých i paní Beaty.

Myslím paní Beaty Krusic, která za dobu co jsem jí četl mi zhoršila stav mých žaludečních vředů, přivedla pár žlučníkových záchvatů a také nekonečné množství, vzteky rozbitého příslušenství mého domu. Na druhou stranu mi občas ale dávala pocit lidskosti, bláznivé normálnosti a trhlosti. Pocit toho, že existují lidé, kteří přemýšlejí, i když v jiných intencích, nežli přemýšlím já. A dav.

Tato paní se tedy, podle posledního jejího blogu skončila zde v tomto prostoru skončit a já nemohu jinak nežli napsat tento vzkaz:

Paní Beato, u všech rohatých, dejte si dvojku červeného, pusťte si Michaela nebo Michala nebo někoho koho máte ráda, ale rozmyslete si to rozhodnutí. Nezáleží na tom, kolika lidem pijete krev, hýbete žlučí ale na tom, že říkáte co si myslíte. Jestli odejdete, uvědomte si, že bude opět o jednoho více, který říká a píše to co se líbí a co se chce slyšet a číst. Takže ještě jednou říkám, zvažte to své rozhodnutí. Nechcete přece sednout na kolo a jezdit jako rychlý posel Prahou? 

A aby se vám lépe přemýšlelo, dvě  pro vás