Nivea

   V tom však upoutal mou pozornost muž sedící nedaleko mě. Měl bílou košili, džíny a v klíně velkou 500ml Niveu. ,,Neobvyklé.” napadlo mě.

 NIVEA    Posadila jsem se do kavárny na Flóře. Vybrala si rohový stůl u okna. Hleděla ven a pozorovala okolní domy. V jednom okně probíhala hádka. Vedle na balkóně seděl starý pán v oranžovém svetru pod svým umělým stromem s květy jabloní. Kouřil jednu cigaretu za druhou a popel klepal do ulice. O dvě patra výš koukalo do ulice malé smutné dítě s modrou čepicí s bambulkou.
   Všimlo si mě. Zamávala jsem. Schovalo se. Škoda. V nejvyšším patře umývala okna postraší pani ve žlutém županu s natáčkami.   V tom však upoutal mou pozornost muž sedící nedaleko mě. Měl bílou košili, džíny a v klíně velkou 500ml Niveu.    ,,Neobvyklé.” napadlo mě.    On sám nebyl nijak výrazný, až na jeho velký nos a kudrnaté vlasy. Byl mladý. Venku pršelo. Díval se z okna. Masíroval si ruce a hleděl před sebe. Pak si vzal ubrousek. Utřel si ruce do sucha. Podíval se na mobil. Uchopil znova krabičku Nivea. Položil ji na stůl. Otočil uzávěrem. Otevřel. Nabral si na konečky prstů a začal si ji opět pečlivě roztírat.   Hleděl před sebe. Levý oční koutek mu občas trhnul. Roztíral si sveřepě krém. Masíroval ruce. Protahoval prsty. Měl je dlouhé, jako hráč na piano nebo housle. Třel dlaně o sebe. Díval se před sebe ven z okna. Najednou se zastavil v pohybu. Podívala jsem se, kam mířil jeho pohled. V okně s krajkovou záclonou stála dívka. Byla nahá. Alespoň to co ukazoval stín. Stála tam. Česala si vlasy. Objevil se druhý stín. Muž. Přistoupil k ní a objal ji.   Muž si dynamičtěji masíroval dlaně a vytahoval prsty z kloubů.    Podívala jsem se zpět do okna. Stínohra se změnila. Žena měla zakloněnou hlavu, jak ji společník držel za vlasy. Jejich těla však v ten moment byla jedním.   Muž vzal ubrousek. Setřel si pomalu krém. Vyndal z kapsy telefon. Vytočil číslo. Po chvíli položil přístroj jen před sebe a pozoroval blikající displej. Telefon ve stejném rytmu svítil a zhasínal. Nabral si novou vrstvu. Roztíral. Oči trochu vyvalené. Stínohra zmizela. Telefon zhasl. Po chvíli mu cinkla sms. Vzal ubrousek a decentně si setřel krém. Podíval se na displej. Objednal si panáka, hodil ho do sebe a na stůl bankovku. Z pod stolu vyndal růži. Zlomil ji a mrštil na desku stolu. Objemnou modrou krabičku s krémem si vložil do kapsy šedého kabátu a odešel rychle středem.
   Podívala jsem se do okna. Žena rychle uklízela. Muž se oblékal.
,,Spěchejte.” pomyslela jsem si.
Mc

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Martina Cibulková | středa 26.2.2020 13:13 | karma článku: 16,85 | přečteno: 832x