Osudová láska v záloze

Čas od času nás to potká. Tedy ne to, ale náš Osudový člověk. Pravidelně jsou tím postiženi všichni – od růžových dámiček na podpatkách po drsné výčepní z „pětky“. Je to nepříjemné, zbytečně to zatěžuje život a tvoří problémy. Ale také z toho máte ten kultovní pocit zamilovanosti a připadá vám svět krásný, i když víte, že není.

"Chapes, ze uz me nezajimas? Zamilovala jsem se do dalmatina!"

Možná budu zase nařčena ze sledování jistého seriálu, ale pravda je taková, že různí páni Božští, Úžasní a Osudoví existují i v reálném světě (tedy vlastně v našich hlavách, ale jejich předloha bývá více méně skutečná). Když se pořádně zamyslíte, určitě někoho takového také máte. Možná s ním žijete, možná s ním spíte a možná s ním provozujete něco, čemu se říká „platonická láska“. Ať už je to cokoliv – víte, že právě tohle je váš Osudový (případně Osudová nebo Osudové, nechci urážet žádné menšiny…). Jste z něho „hotoví“ a pravidelně vytáčíte v opilosti jeho číslo. Pak toho litujete.

Někdy je úloha Osudového ve vašem citovém méně výrazná. Nastává tak ve chvíli, kdy si najdete nějaký jiný objekt, který hodláte obdivovat. K Objektu vzplanete a vyhoříte. Nebo usoudíte, že Objekt je vhodný partner a chvíli (nebo déle) s ním pobudete. Úžasnost časem vyprchá, setrváváte ve stabilním vztahu (ano, já na to věřím, i když to tak nevypadá…) a váš partner se stane obyčejnějším. Vyhoří. V tuto chvíli opět nastupuje oprášený Osudový, aby jste měli znovu proč se smát. A proč trpět.

Někdy se stane, že jednoho Osudového nahradí jiný Osudový. Nestává se to často, ale občas to možné je. Sláva prvního upadá a před oponu nastupuje druhý. Reflektor se zamířil jinam a s ním i vaše pozornost. Najednou nečtete kromě svého horoskopu i horoskop Slona ale Mamuta. Najednou vyhodíte CD s Abbou (kterou jste milovali, i když ji váš partner nesnášel, jen proto, že On ji miloval taky) a začnete ji upřímně nenávidět. Najednou ráno po přečtení mailů googlujete jiné jméno…

Osudoví se neozývají sami od sebe. Nikdy. Možná v tom také tkví část jejich osudovosti. Ale jakmile si najdete jiného Osudového, ten Minulý osudový se stoprocentně ozve. Myslím, že by na to měl být nějaký Murphyho zákon. Možná i je. Ale to vám klidně poví i instinkt. Čekáte telefonát od někoho úplně jiného a najednou se to stane! Na displeji mobilu se objeví jméno, které by vám ještě před měsícem spolehlivě rozbušilo srdce. Teď zapříčiní jen zvednutí obočí. V mém případě levého (to druhé zvedat neumím).

Domluva s Osudovým je hned snazší, jakmile je Minulý. Výběr vhodného outfitu jakbysmet. Spodní prádlo najednou neřeším, stejně jsem s ním v posteli téměř nikdy neskončila, takže ty luxusní krajkové kousky neviděl (ovšem, když si vezmu bavlněné bombarďáky, je předem jasné, jak to bude končit, takže to přeci jen trošku pořeším). Schůzka proběhne v poklidu, Minulý osudový mírně naléhá a vy jen s vyrovnaným úsměvem uvažujete, co jste na tomhle nýmandovi mohli vidět. Vrátíte se domů s jistotou, že tohle už je definitivně pryč a ráno si vygooglíte toho nového Osudového. Třeba vás to přejde a ke snění o tom Minulém se vrátíte, ale prozatím bude příjemné si odpočinout.