Děti pro registrované partnery

Věřím, že každý člověk – dítě by měl být milován, žít tam, kde mu dají lásku a kde má domov. A jestli je to u mámy a táty, pěstounů, prarodičů nebo mámy-tety je z mého pohledu, tak nějak jedno …

Ústavní soud odklepl, že registrovaní partneři mají právo žádat o adopci dětí. A kolem mne je toho plno, názory pro i proti, názory umírněné i velmi radikální, názory, které mi do 21. století moc nepasují …úmyslně vynechám to, že ústavní soud pouze „narovnal“ zákon, který říkal, že homosexuální jedinec (fuj to zní hnusně) o adopci požádat může, mezitím co registrovaný pár ne …

Přijde mi to až úsměvné, jaké diskuse se kolem toho vyrojily, jaké argumenty jsou používány … jak si svět idealizujeme …

Znám několik homosexuálů (popř. lesbiček), všichni jsou vzdělaní, přátelští, nezkazí žádnou legraci a mám je ráda. Ano, přiznám se, nebylo by mi příjemné, kdyby si svojí lásku dávali nějak okatě najevo (ne nemyslím držení za ruku a polibek), nicméně to nemám ráda ani u hetero párů. Jsou prostě věci, které se dělají za zavřenými dveřmi …

Mám kolegyni, která žije v registrovaném partnerství a o tom, jak mít děti mají jasno, až na ně přijdou mateřské pudy, až budou vědět, že děti opravdu chtějí, prostě najdou nějakou známost a obětují se – teda jen jedna … dítko pak budou vychovávat společně …

Dokážu si představit podobou situaci i u pánů, jen to budou mít trošku složitější, ale věřím, že nějaká žena to pro ně udělá …

Tohle není z mého pohledu tak složitá věc, velmi podobně to udělala i moje známá, která je sice hetero, ale nějak ne a ne trefit na toho pravého a biologické hodiny … no znáte to … jestli je to správné nebo ne, nechci posuzovat… pravdou je, že její dcera jde v září do školy a vypadá celkem spokojeně …

Neustále se omílá, že to, aby homosexuální páry měly děti je nepřirozené, že to nemůžou a prostě by se s tím měly smířit .. ale oni můžou, homosexualita neznamená neplodnost … pokud vezmu názor svojí kolegyně, myslím, že to mají jednodušší než hetero páry, které děti mít nemůžou (popravdě nedokážu si představit, že bych se na něčem podobném domluvila se  svým přítelem).

Častým argumentem proti, je hodnota tradiční rodiny – tedy máma, táta, děti = milující rodina, někteří o tom píšou jako o právu dítěte. Ano, i pro mne je tento stav ideální. Bohužel často nereálný … uvádí se, že rozvodovost v ČR je kolem 50%. Jsou děti, které se narodily ženám, které opustil přítel, děti, které se narodily po jedné vášnivé noci … a pak tu máme ty tradiční rodiny, kde to úplně nefunguje … rodiny, kde je násilí a závislost. Ideál tradiční rodiny dostává trošku na frak.

Další argument, který slýchám velmi často je ten, že homosexuálové trpí nějakou úchylkou. Děti budou žít v hrozném prostředí, a kdo ví, co s nimi bude.

Získat dítě do adopce je podstatně náročnější proces, než si pořídit vlastní, pokud se pár rozhodně pořídit si dítě (myslím, tím přirozenou cestou), nikdo se neptá, jak a kde bydlí, kolik vydělávají, jaké mají vzdělání, atd. Projít celým procesem a dočkat se vytouženého dítka je opravdu jen pro ty, co si dítě moc přejí a chtějí mu dát lásku a domov.

Pohled na věc se za posledních pár let změnil, za dob mojí babičky bylo nemyslitelné, aby se narodilo nemanželské dítě, aby pár žil „na psí knížku“, aby se někdo rozvedl … Dneska pohled na svobodnou matku pohoršuje málokoho, stejně jako to, že se někdo rozvedl nebo žije na psí knížku …

Dokážu si představit, že za pár let nebude nikoho pohoršovat, že rodina není jen máma-táta- děti, ale i máma-teta-děti nebo táta-strejda-děti …