My advokáti jsme se stali povinnými komunikovat skrze datové schránky (dále též jen DS) právně správně prostě zákonem už před lety. V právním státě nelze člověku stanovit povinnost jinak, než zákonem. Jenže!
My advokáti jsme se stali povinnými komunikovat skrze datové schránky (dále též jen DS) právně správně prostě zákonem. Závaznou povinnost totiž v právním státě nelze člověku stanovit jinak, než zákonem. ? Dávno před okamžikem uložení téhle zákonné povinnosti jsem já, tradičně upracovaná, ale šťastná, přesunula svou privátní kancelář z centra průmyslových Pardubic konečně do vysněného krásného domečku v dosud boží přírodě pod Krkonošemi. ?
Upracovaná jsem byla proto, že jsem od dětství měla vetknuto pod kůží slova mého táty strojaře, že Země dává člověku všechno, co potřebuje, proto jídlo roste z hlíny, voda nepřetržitě teče a vzduch na dýchání tu prostě je, takže je třeba nelhat a poctivě pracovat, čili peníze používat jen pro usnadnění směny. Bylo nepřípustné před mým tátou i jen naznačit chtění nějaké diskuse o možné správnosti ekonomického růstu, natož stálého růstu růstu. Jak něco takového táta kolem sebe zavětřil, bez studu za své přísné emoce jen zařval : “Peníze půjčovat, nebo dokonce prodávat za další peníze, je hanebnost, která vede člověka jen k sebezničení!”. A pak už uklidněn vyprávěl, že když nemá člověk peněz dost, měl by buď víc pracovat a tudíž víc vydělávat, nebo, když víc pracovat nechce, měl by se uskromnit, aby mu stačilo to, co už má, a nešilhal dokola po tom, co ještě nemá, ale chtěl by bezpracně...?
Šťastná jsem byla proto, že tady, na pomezí Českého ráje a Podhůří Krkonoš, jsem po mnohaletých surově průmyslově městských zkušenostech zase celým svým velmi živým tělem vnímala, odkud může člověk nabírat sílu svobodně. ?
Jenže v tomhle mém božím domečku - dodnes věřím, že jsem se k němu geniální vesmírnou náhodou dostala za odměnu, protože celý život nezávisle poctivě pracuju, pečuju i o druhé lidi, při tom nelžu, nepotřebuju nikoho ovládat a ani sebe ovládat nikomu nedovolím - prostě “nebylo pokrytí”. ? Chytrý telefon jsem sice už měla, ale ten se připojit k DS ještě nedokázal. ? ?
Věděla jsem, že mám jen dvě možnosti - buď hezky zrazená státem ze svého domečku svou privátní kancelář přestěhuji někam, kde pokrytí IT je, nebo se budu domáhat práva a spravedlnosti u soudů, protože jistě nemůže stát nikomu uložit povinnost, k jejímuž splnění předem nevytvořil patřičné podmínky, třeba pokrytí. ? Odvážně (já naivně nerozumná) věřím dosud, že ani stát není oprávněn mi nařídit žádnou z nelidsky brutálních variant - buď svůj dům prodat a vrátit se do průmyslové aglomerace, kde pokrytí je, nebo přestat být advokátem. ?
Ten táta strojař (jak často vykřikoval, že kdo chce rozumět strojům, musí měřit přesně na setiny a tisíciny milimetrů) ale do mě svou přísnou výchovou nacpal vědomí toho, že jedna a jedna jsou dvě, a pokud budu lítat po soudech proti státu, nebudu schopná sloužit klientům za spravedlivě vydělané peníze, a tak dovedu k vyhladovění nejen sebe (jak to říkají otrlí otcové nově o matkách svých dětí, které jim už přestaly vonět), ale že dovedu k vyhladovění i své syny na studiích, protože z výživného, co jim posílal taťka k mým rukám, aby nebyl trestně stíhán, se přežít nedalo. ?
Nejprve jsem ze sebe (tradičně vertikálně do přírodních živlů, aby ne ani jen myšlenkou horizontálně do živých bytostí) uvolňovala své emoce bezmocnosti a ukřivděnosti, a pak, když už jsem v bolestech tu zradu poznala a rozsvítila do radosti, mohla jsem s upřímným úsměvem svou advokátní kancelář přestěhovat do mého tehdy nového trvalého bydliště v Praze. ??
To je můj příběh, abyste mi mohli lépe rozumět. ?
Mohla bych přidat svůj údiv ze zjištění, že subjekty práva jako ČSSZ, VZP, živnostenské úřady a úřady práce, datovými schránkami dosud propojeny nejsou, takže když jsem nedávno pomáhala jednomu klientovi bezdomovci k návratu do oficiálního života a chtěla obstarat důkaz jeho bezdlužnosti vůči českému státu, paní úřednice jen v některých úřadech byly vlídnými skutečně živými zástupci poskytovatele služeb, mnohem víc ale bylo těch, které řekly - propojené to není, my nevíme, to si musíte dojít (!) na ten úřad, tam se zeptejte... ?
?
Takže závěrem, přátelé, pokud i vám rve srdce, že nevíte, co odpovědět, když se Vás paní (třeba uklízečka ve věku 76 let) ptá, jestli na tu datovku opravdu musí, když z důchodu se vyžít nedá, zaměstnat ji nikdo nechce a žádný chytrý telefon ani PC nemá, nevěšte hlavu. ?
?
Nepřebírejme na sebe zodpovědnost za český stát, vedený těmi, které jsme (přesněji jste) zvolili. Oni hrají tu eristickou hru kdo s koho, protože ještě neví, že pracují na sebezničení. ?
Všichni teď žijeme selekci lidstva, odborníci z nejpovolanějších tvrdí, že jako šestá civilizace, po pěti před námi již zaniklých. Proto už víme, že si můžeme sami v sobě zvolit způsob svého dalšího žití - buď pohodlně zvolit zmar, abychom v sobě nemuseli měnit nic, NEBO se obrátit k sobě dovnitř, usebrat se a uvolnit vertikálně do přírodních živlů své záporné emoce a tak v sobě rozsvítit. ?
Tak můžeme každý poznat, že buněčné tělo je vždy přirozeně poctivě uzdravováno jen zevnitř radostnou duší, a že ona možná opravdu je nesmrtelná a bez boje jen zkouší, jestli my už ji statečně v sobě posadíme na trůn našeho moudrého vládce. Že se přestaneme bát smrti, protože čistému vše čisté, a ego pokorně kapituluje. Teprve pak se ten pozemský svět Vašim jemným úrovním přizpůsobí, možná zažijete zázrak i skrze DS. ?
Mám mnohokrát vyzkoušeno, že jednat eticky se vyplatí vždycky, i když zatím ještě možná i vaše ego své jisté vítězství chce vidět hned. Věřte, je to jen zkouška.
