Noví lidovci, v roce 2010 samé překvapení!

Co se to stalo s KDU-ČSL v roce 2010? Po neúspěchu ve volbách do PS se o KDU-ČSL začalo mluvit jako o „politické mrtvole“. Na svátek sv. Václava byl původně svolán mimořádný sjezd, který byl později odložen, protože v tu  dobu naplno probíhaly přípravy komunálních a senátních voleb. Výsledek KDU-ČSL v těchto volbách novináře i media  velmi překvapil a opět se o lidovcích psalo, že „utekli hrobníkovi z lopaty“, či že „povstali z popela“.

Odložený zářijový sjezd se sešel v listopadu, ve Ždáru nad Sázavou. Ještě den před sjezdem odborní komentátoři naší politické scény věštili, že novou předsedkyní bude Michaela Šojdrová. Následně delegáti  sjezdu poslali do rozhodující bitvy zatím nejmladší vedení KDU-ČSL v celé devadesátileté historii této strany. Někteří novináři si i posteskli, že jsou to skoro samé nové tváře, o kterých nic nevědí.

Byl to pro lidovce překotný rok, jako na horské dráze. Co to vše může přinést pro budoucnost? Jedno je jisté: KDU-ČSL jako první politická strana od roku 1990 prodělala velkou generační obměnu. Nemá ve svém vedení protřelé dlouholeté politiky, či bývalé poslance, kteří vědí co a jak chodí. Nové vedení nemá žádné „staré známé“ na ministerstvech,  státních či polostátních firmách a „kamárdčofty“ u členů dozorčích a jiných rad.

Tato generační obměna u lidovců překvapuje o to víc, protože především o nich se často hovořilo jako o straně s přestárlou členskou základnou. Opratě tak přebírá generace, která se sice narodila v době normalizace a ještě zažila socialismus, ale vystudovala již ve svobodném státě. Jsou to lidé, kteří se postavili na vlastní nohy, založili, nebo zakládají rodiny, normálně se živí svou prací a  podílejí se na budování naší společnosti.

Současné vedení KDU-ČSL si uvědomuje, že problémy, které podědilo: odliv voličů, finanční obtíže atd., jsou především velkou výzvou: postavit na nových základech dobře fungující politickou stranu, která dokáže získat zpět své voliče a oslovovat další, kteří se v roce 2010 spletli víc, než si mysleli.

Získat zpět voliče je běh na delší trať a až následující měsíce ukáží jak se tento úkol bude dařit plnit. Řešení finanční situace strany je naopak velmi aktuální. V minulých dnech se naplno mediálně rozjela kauza ministra Drobila. Na tomto skandálu je důležité a zásadní to, JAK se mělo zajistit financování politické budoucnosti ministra Drobila a financování ODS. Způsob, kterak předražit státní zakázku a ve spolupráci s tou „správně“ vysoutěženou firmou dodat peníze do stranické pokladny, byl vymyšlen velmi dobře a zřejmě takto i léta fungoval. Tento skandál propukl ve stejnou dobu, kdy si politické strany pro potěšení občana snížily státní příspěvek na svou činnost o (pouhých) 5%. V této souvislosti si připomeňme, že pro pochybné financování ODS odešel v roce 1997 Josef Lux se svou stranou z vlády premiéra Václava Klause. Před nedávnem tentýž Václav Klaus, (nyní jako president) tajným jednáním na Hradě se zástupci trojkoalice zažehnal pád vlády.

(Nota bene, těch třináct let mezi oběma kolizemi s financováním ODS uběhlo s přesností jednoho týdne!) I kdyby se schůzka na Hradě nekonala, jsem přesvědčen, že vláda by stejně nepadla. Je s podivem, že se veřejnost v tak zásadní otázce jako je hospodaření s daněmi poplatníků postaví na vedlejší kolej. Jaké otázky se asi na Hradě probíraly? Jaká zákulisní jednání proběhala? O kolik černých miliard se vlastně za ty roky, kdy tento systém „financování“ politických stran takto funguje, hrálo a stále hraje? To se nikdy nezjistí a ani nevyšetří.

Píši to především proto, že minulý týden proběhly v  médiích informace o tom, že se nové vedení lidovců obrátilo na členskou základnu s prosbou o mimořádný dobrovolný členský příspěvek. Je třeba si uvědomit, že má-li politická strana opravdu svobodně hájit svůj politický program, pak nesmí být závislá na financování z pochybných výběrových řízení! Nové vedení lidovců zprávou o mimořádných členských příspěvcích vydalo jasný signál, že jde cestou zajištění finanční stability strany především z vlastních řad. To, že nyní KDU-ČSL není v PS a nemá účast ve vládě, jí dává šanci se právě touto na výsost transparentní cestou vydat. Pokud se to podaří, získá KDU-ČSL obrovskou konkurenční výhodu před stranami, které v současnosti v PS jsou.

Marian Jurečka