Důchodová reforma je potřeba, říká vládní koalice, důchodová reforma je k ničemu, říká opozice. Myslím si, že výjimečně mají pravdu obě strany. Současný průběžný systém v současné Evropě nedokáže v dlouhodobém výhledu zajistit lidem důstojné stáří a později ani všechny životní potřeby. Stárneme, jsme pohodlní, rozmazlení, spoléháme na stát a naše evropská ekonomická převaha se pomalu vytrácí. Věděli jste, že v Číně žádný důchodový systém neexistuje?
Řešením je, podle mne, změna samotného principu, na jakém si obyvatelé Evropy zajišťují prostředky na stáří. Odpovědnost je nutné přesunout ze státu na jeho obyvatele. Jak by to mohlo vypadat v praxi? Průběžný systém by zůstal zachován, ale jeho význam by se postupně snižoval až na úroveň, která by každému občanovi ve stáří zajišťovala jen takový příjem, aby - doslova řečeno - neumřel hlady. Současně by se také snižoval příspěvek občanů do tohoto průběžného systému a bylo by na občanovi, jak s penězi, které mu stát neodebere, naloží.
A co bych jako chtěl tímto drastickým postupem dosáhnout? Předvídám popuzenou otázku… Lidé si uvědomí dříve, než bude pozdě, že evropský sociální stát jim důstojné stáří nezajistí. Začnou přemýšlet a nutně to podnítí jejich ekonomickou aktivitu a kreativitu. Je něco jiného než strach o vlastní život, co by mohlo vyburcovat zpohodlnělou Evropu?
A možná lidé přijdou na to, že nejlepší cestou, jak se zajistit na stáří, je mít hodně dětí. Proč by peníze, které nenacpali státu, neinvestovali do dětí? Ne dvě, ale tři nebo čtyři děti. Ty nás snad ve stáří uživí. Objevíme znovu princip, jak se lidé po většinu své historie na stáří zajišťovali? Fungoval by i dnes? No jistě. A navíc, pokud by se podařilo nepříznivý demografický vývoj otočit a nesměřovali bychom ke katastrofickému stavu, kdy jeden pracující bude vydělávat na dva důchodce, tak i v poníženém průběžném důchodovém systému bude najednou víc peněz.
V této souvislosti je zřejmé, že každé nepřímé opatření na podporu rodin s více dětmi, kterým by stát doprovodil takto koncipovanou změnu důchodového systému, by bylo správné. Například podpora zaměstnávání matek na částečný úvazek, odpočty investic do dětí z daní atd.
Nechci tvrdit, že moje myšlenka je úplně původní. Myslím, že na tento trik s dětmi přišli v Evropě už minimálně Holanďané. Jinak si neumím vysvětlit, jak je možné, že když mě při cestě na zimní dovolenou v Alpách míjejí ve svých autech, mají v nich usazené děti alespoň tři. Nebo že by to byl blahodárný vliv lyžování v Alpách?
