Končí období církevního roku, které nazýváme po zjevení Páně. Biblické oddíly, které jsme četli, mají objasnit, kým Ježíš vlastně byl. V následujících týdnech nás čeká postní období.
Kázání na 11. 2. 2018
2. Královská 2, 1 - 12; 2 Korintským 4, 2 - 6; Marek 9, 2 - 9
Končí období církevního roku, které nazýváme po zjevení Páně. Biblické oddíly, které jsme četli, mají objasnit, kým Ježíš vlastně byl. V následujících týdnech nás čeká postní období. Tam se zaměříme spíše na to, co nás ohrožuje, na co si dát pozor, s čím mám zápasit, aby nás to nesvedlo z cesty záchrany života v jeho smysluplnosti.
Proměnění na hoře. Nádherný, zázračný prožitek. Ano někdy Bůh člověku dává zažít něco zvláštního a mimořádného. Mám ale zkušenost, že to není až tak moc časté. A pokud je to opravdu od Hospodina a správně pochopeno, vede to člověka do reality života. I tady tomu tak je. Učedníci vidí Ježíše ve slávě, dokonce v doprovodu hrdinů víry – Mojžíše a Elijáše. Ježíš s nimi hovořil. O čem? Podle evangelisty Lukáše s ním mluvili o vyjití, doslova exodu. Celá ta scéna, všechny ty výrazové prostředky, starozákonní odkazy nám chtějí říci – pozor! Tady se děje něco výjimečného. Tady jedná stejný Bůh jak v příbězích Izraelského národa. Tady Bůh ukazuje cestu ke spasení, svobodě, jako byla ta cesta Mojžíšova z Egyptského zajetí, nebo jako cesta Elijášova ze zajetí modlářství kultu Baalova. Ten byl nebezpečný proto, že byl vymyšlen, sestaven tak, aby vyhovoval lidským sklonům a chtíčům.
No a jak už to v evangeliu bývá, vidíme zde nepochopení, selhání ze strany učedníků. U jiných evangelistů čteme o tom, že učedníci spali. Ano, tak tomu často bývá, že lidé nevnímají chvíle v životě, které jsou důležité, kdy opravdu o něco jde.
Petr přichází s pošetilým nápadem – zůstaňme zde, udělejme si stánky. Jinými slovy – Tady nám bude dobře, tady budeme s Bohem, tady na nás ten bezbožný svět nemůže.
To ale netrvá dlouho. Postavy mizí. Přichází další ze symbolů Božího zjevení – oblak. A z něj se ozývá hlas: „Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte." A učedníci jsou s Ježíšem sami.
Učedníci mají poslouchat a následovat Ježíše. Celé to zjevení na hoře je v podání evangelistů míněno jako výzva posila do následujících událostí. Po Zjevení na hoře totiž následuje putování do Jeruzaléma, kde bude Ježíš vydán Římanům a ukřižován. A jak bude vypadat ono putování, už označují oddíly bezprostředně následující posestoupení z hory. Učedníky hned čeká v setkání s posedlým chlapcem setkání s bídou tohoto světa. A učedníci, kterým jde o moc a slávu, samozřejmě onu posedlost nedokážou zlomit, protože i oni sami jsou posedlí tím, co ovládá tento svět - touhou po slávě, moci, majetku. A v deváté kapitole Markova evangelia čteme o sebezapření, o předpovědi utrpení, které Ježíše čeká. A jak na to reagují učedníci? Vzápětí po té, co evangelista zmiňuje předpověď Ježíšova utrpení, čteme o tom, že se učedníci dohadovali, kdo je z nich největší.
Takového velikého zjevení se učedníkům dostalo a stejně nechápali, selhali. Nebojme se ani my, všelijak slabý a selhávající znova a znova nacházet cestu. Nenechme se mýlit tím, že jak píše apoštol Pavel - Evangelium je zahaleno lidem tomto světě.
Je to zvláštní, ale opravdu platí, že to co ovládá tento svět - to co nazývá Pavel bohem tohoto světa, lidi oslepuje. A evangelium Kristovo, které vyjadřuje skutečnou pravdu o životě, se lidem zjevuje v skrytosti, ve ztišení.
To jak svět vidí Ježíše Nazaretského i dnes, to vyjadřuje ona scéna z jiné hory - Golgoty -tam je Ježíš ukázán jako naivní hlupák, který sám sebe nesmyslně obětuje pro nevděčné lidi.
Ale i nám všelijak selhávajícím a padajícím zní výzva z hory proměnění - toto je můj milovaný syn, toho poslouchejte - tady vidíte pravé lidství, to co rozhoduje o skutečně smysluplném životě.
Amen
