Po přečtení dnešního evangelijního oddílu by se někomu mohlo zdát, že nás Ježíš navádí k nezodpovědnosti. Říká – nedělejte si starosti! Bůh ví, že to potřebujete.
Kázání na 26. 2. 2017
Izajáš 49, 8 - 9.13 - 16;1Korintským 4, 1 - 5; Matouš 6, 24 - 34
Biblická čtení je možno přečíst zde: http://www.biblenet.cz/
Po přečtení dnešního evangelijního oddílu by se někomu mohlo zdát, že nás Ježíš navádí k nezodpovědnosti. Říká – nedělejte si starosti! Bůh ví, že to potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost a všechno ostatní vám bude přidáno. A před tím uvádí poetické obrazy o nebeském ptactvu, které nebeský Otec živí, o liliích, které jsou oblečeny tak nádherněji než nejbohatší izraelský král Šalamoun. Jak to kontrastuje s tím, že kolem nás většina lidí žije v obavách, jestli bude mít práci, zaplatí veškeré náklady spojené s výchovou a vzděláním svých dětí, bydlením.
Jak tomu rozumět? Máme přestat pracovat, jen se modlit a pasivně čekat, co nám Bůh dá? Ne tak to určitě není. Bibličtí autoři na mnohých místech vyzývají k práci.Je psáno také: " Kdo nepracuje, ať nejí!"
Ježíši tady jde o to, aby své učedníky varoval před opravdu škodlivým postojem, který může opravdu v životě člověka napáchat veliké škody. Tím, před čím Ježíš varuje je neustálé znepokojování se o budoucí živobytí. Je to spojeno s tím, že si my lidé často představujeme, že náš život, spokojenost zajistí dostatek majetku, peněz, věcí.
Ježíš nám chce říci – to, kolik něčeho máte, jak jste se do budoucnosti zabezpečili, to není v životě to hlavní. Jestli se budeš v životě na tyhle věci soustřeďovat, nebo to dokonce u tebe bude vést k obavám a strachu, může ti uniknout to nejpodstatnější.
Co je tím nejpodstatnějším? Ježíš říká – Hledejte nejprve Boží království. To neznamená, jen modlitbu, docházku do kostela. To může být, pokud je to dobře pochopeno, prostředek. Má to vést k tomu, aby v našich životech bylo na prvním místě, to co je opravdu důležité, tedy abychom měli náležitý vztah ke všem věcem kolem nás. Apoštol Pavel v jiné souvislosti říká, že království Boží spočívá v „…spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého“.
Takže se dá říci, že pokud v životě usilujeme především o tyto věci, je to to nejlepší pro zabezpečení našeho života. Spravedlnost – tedy náležité, správné vztahy s našimi bližními, to je to, co dává našemu životu smysl. Bez nich nejsme nic. Bez toho je sebevětší množství peněz nebo čehokoli jiného hromadou zbytečných krámů.
Co znamená ona radost z Ducha svatého? Ty poetické obrazy z dnešního evangelia nás upozorňuj na to, abychom neztráceli radost ze života a vděčnost. K tomu nás přítomnost Boží , kterou nazýváme Duch svatý chce vést. Jinak řečeno, je třeba neztrácet pozornost k přítomnému okamžiku a všemu krásnému kolem nás, vnímat vše, za co můžeme být vděční. Pokud se strachujeme z budoucnosti, lpíme na tom, že něco musíme mít a něčeho dosáhnout, připravujeme se o radost a vděčnost které nám přináší vše krásné a dobré co kolem nás již je.
Pán Ježíš nás tedy nevyzývá k nezodpovědnosti nebo lehkomyslnosti. Chce říci – žijte teď a tady. Snažte se co nejlépe prožít přítomný okamžik, tak aby to přinášelo pokoj a radost vám i vašim bližním. Tím, že se budete znepokojovat tím, co může přijít v budoucnosti, tím stejně ničemu nepomůžete, problémům a strádáním nezabráníte. Ty většinou přicházejí z míst a směrů, odkud je vůbec nečekáme. Pouze se obavami z toho, co by mohlo nastat, připravíme o spoustu sil radosti. Mějme důvěru v to, že Bůh, kterého nazýváme naším otcem, nám dá sílu a moudrost pro to, abychom zvládali vše, s čím se v životě potkáme. Když bychom šli do důsledku je nakonec vše, co máme, užíváme, to že vůbec žijeme projevem veliké Boží milosti.
Život naplno v přítomném okamžiku, radost, vděčnost, pokoj se sebou samým i se svými bližními, láska, uvědomění si toho, jak nesamozřejmé a zázračné je vše kolem nás, to je usilováním o Boží království. Tak sloužíme Bohu. Vztah s ním nás k tomu má směřovat. Tím předejdeme tomu, aby v našem životě panovalo něco, co v něm panovat nemá. Potom v našem životě nebude panovat ani majetek, touha po něm, strach z nouze. Jak už jsem řekl, ke všemu nám může dát náš Pán náležitý vztah, tak aby nám to nebylo osidlem, ale aby nám to naopak sloužilo.
amen
