v jedné písni se zpívá o tom, že je těžké brát věci, tak jaké jsou, jenomže jinak to nejde. Chtěli bychom, aby se věci kolem nás děli tak, jak si to představujeme, aby naší bližní naplňovali naše očekávání, a když je potom jinak,
Kázání na 18. 12. 2016
Biblická čtení: Izajáš 7, 10-14, Římanům 1, 1-7, Matouš 1, 18-25
Sestry a bratři,
v jedné písni se zpívá o tom, že je těžké brát věci, tak jaké jsou, jenomže jinak to nejde. Chtěli bychom, aby se věci kolem nás děli tak, jak si to představujeme, aby naší bližní naplňovali naše očekávání, a když je potom jinak, jsme rozladění. Všecko bývá jinak a my máme možnost buď reptat, nebo v nastalé situaci hledat to co nám přinese radost a pokoj, a ukáže nám, jak co nejlépe sloužit našim bližním.
Něco takového se stalo v dvou příbězích, které jsme dnes četli ve starozákonním a evangelijním čtení. V oddíle od proroka Izajáše jde o to, že král očekává znamení, které mu ukáže, že Bůh je s ním, chrání jej v situaci ohrožení dobyvateli. Znamení mu bylo dáno. Ale je to znamení naprosto jiné, než které by si představoval. Narodí se dítě. Malé bezmocné dítě, od kterého nevíme, co očekávat. Narození dítěte je příslibem nadějí. Moudrý rodič ví, že dítě není jeho majetkem, že musí pečlivě vnímat jeho potřeby, doprovázet jej, aby si ono samo vybralo svoji životní cestu. A prorok chce říci – králi, narození dítěte ti ukazuje na to, že Bůh je s tebou. Nelze nic předem očekávat. Je potřeba naslouchat, mýt oči, uši a hlavně srdce otevřené k tomu, kam tě Bůh vede. Dítě se jmenuje Immanuel – s námi Bůh. Jak říká jeden vykladač – Bůh nám nedává majetek, zdraví, moc. On nám dává sám sebe. Přichází k nám, mezi nás, do našeho nitra, aby nás doprovázel, ujišťoval o své přítomnosti. Ukazoval nám, co teď a tady více slouží lásce a pokoji. Malé dítě a dítě obecně potřebuje především pozornost. A Bůh potřebuje totéž- naslouchání, pozornost. Jeho hlas je tichý a jemný. Je snadné jej přeslechnout. V tom je jiný než dnešní děti, které na sebe dokážou velice důrazně upozornit. Ne, on nikoho nenutí, aby jej poslouchal.
A stejně podobně je tomu i v případě Josefa. I tady si Hospodin volí naprosto nepravděpodobnou, z běžného lidského hlediska naprosto nevhodnou cestu. Josefova snoubenka je těhotná. Malér, skandál. To co je zvykem, zákon to vše mu velí – ukamenovat. Ano, to by byla spravedlnost podle lidských měřítek. A podle tehdejších náboženských autorit by to dokonce bylo možné vydávat za poslušnost Božích přikázání. Josef je alespoň natolik soudný a citlivý že chce Marii propustit ze svazku snoubenectví potají. A Bůh zasahuje zase naprosto nenápadně, citlivě, tiše. Josef má sen. Marii se zjevuje sám anděl osobně. Ale Josef má pouze sen. Pamatujete si své sny? Sen je něco, co často po probuzení zapomeneme. Někdy ale k nám skrze ně mluví hlas našeho podvědomí, to, co si nepřipouštíme, snažíme se to vytěsnit. Mě osobně sny několikrát ukázali, co bude, co mě čeká.
A tady Josef díky snu něčemu z našeho hlediska tak bezvýznamnému jak je sen, něčemu na co zapomeneme, jakmile se probudíme, učinil rozhodnutí, které hrálo naprosto zásadní úlohu v cestě Božímu dílu lásky, záchrany. Marii přijal. Pochopil, že v dítěti, které tak nepravděpodobně a nevhod přichází na svět, se lidstvu zjevuje sám Hospodin. Podle Matouše je to dokonce on, který dítěti dává ono jméno nad každé jméno – Ježíš – tedy Hospodin je spása. On na základě důkazu ještě méně průkazném než u Marie učiní rozhodnutí – Hle, jsem služebník Páně, staň se mi podle tvé vůle.
Josef pojmenovává dítě. Dává mu jméno, které znamená Hospodin je spása. Jméno, které znamená i v „lásce je spása“.
Čekají nás teď vánoce, vánoční prázdniny. Budeme mít možnost být spolu. Náš Pán nám na jiném místě Matoušova evangelia říká – „Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.“ A tak udělejte si čas a naslouchejte Hospodinu v tichu. A naslouchejte jeden druhému. Berte a přijímejte jeden druhého, i když se druzí k Vám chovají úplně jinak, než jak byste si představovali, neztrácejte radost a pokoj i když se věci vyvíjejí úplně jinak, než jste předpokládali. Můžete tak prožít a přijmout třeba něco mnohem většího a krásnějšího než jste si přáli nebo představovali.
Amen
