O hadžim žijícím na okraji města se povídalo, že dělá zázraky, takže se jeho dům stal stal poutním místem zástupu nemocných. Mistr pověstný svým naprostým nezájmem o zázraky, nikdy na otázky o hadžim neodpovídal.
Biblická hodina na 1. 4. 2020
Zázrak – úryvek z knihy Anthony de Mella - Minutová moudrost
O hadžim žijícím na okraji města se povídalo, že dělá zázraky, takže se jeho dům stal stal poutním místem zástupu nemocných.
Mistr pověstný svým naprostým nezájmem o zázraky, nikdy na otázky o hadžim neodpovídal.
Když ho žádali, aby jesně řekl, proč je proti zázrakům, odpověděl: „ Jak někdo může být proti něčemu, co se mu každým okamžikem odehrává před očima.“
Doprovodný text z Bible - List Římanům 1, 19 - 21
Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil.Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu. Poznali Boha, ale nevzdali mu čest jako Bohu ani mu nebyli vděčni, nýbrž jejich myšlení je zavedlo do marnosti a jejich scestná mysl se ocitla ve tmě.
V obvyklém pořadu biblické hodiny následuje patnáctiminutová kontemplativní modlitba.
"Postní úvaha.
Minulou neděli jsme v evangelijním čtení četli příběh o vzkříšení Lazara. Vypráví se v něm o tom, že Ježíš jde do Judska, i když mu hrozí nebezpečí. Jde, aby pomohl svému příteli a jeho rodině. Pomáhá, i když je to z lidského hlediska naprosto beznadějné. Lazar vstal z mrtvých. To je příběh, který ukazuje na možnost, která se otvírá i pro naše vztahy a rodiny. I když se nám zdá, že nějaká situace je beznadějná, nemá řešení, když si myslíme, že jsme nejslabší, tehdy Bůh začíná jednat. Přestaneme se spoléhat na naše omezené síly a možnosti, Otevřeme se jeho vlivu.
A tady můžeme navázat na text z následující, květné neděle. Ježíš jako pokorný služebník vjíždí do Jeruzaléma. V doprovodném čtení z listu apoštola Pavla Filipským čteme :
Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka, se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.“
Ježíš nelpěl na svém bezpečí, na tom, že je spojen s Bohem. Jeho Božství, spojení s Bohem spočívalo především v jeho oběti a poslušnosti. A tak vjíždí do Jeruzaléma aby naplnil své poslání, byl věren až do konce. Ježíš sám sebe vydal. Bůh se k jeho poslušnosti přiznal a Ježíš byl vzkříšen. Je to jako s tím zrnem, které jedině když padne do půdy a zemře, vydá klasy. A tak i my máme toto mít na mysli. Náš život má být službou, obětí pro druhé. Jedině tak může být rozmnožen, tak jako Ježíšův život pozemský byl přetvořen v nový život věčný. Příběh o Ježíšově vzkříšení je vlastně ukazatelem na to, co se má a může stát v životě každého z nás – sebevydání, nelpění, oběť vede k rozmnožení.
Jak o tom píše apoštol Pavel v listu Římanům, je to rozpoznatelné i vnímavému pozorovateli, když přemýšlí o řádu přírody.
Následuje tichá přímluvná modlitba, modlitba Otče náš a požehnání.
